Jednací řád Strany zelených

Jednací a volební řád z roku 2006 s pozdějšími změnami ve znění schváleném RR dne 16. 5. 2020.

ČÁST I – JEDNACÍ ŘÁD
§ 1 Úvodní ustanovení
(1) Jednací řád upravuje přípravu, svolávání a průběh jednání, usnášení a další otázky jednání orgánů Strany zelených uvedených ve Stanovách Strany zelených (dále jen stanovy).
(2) Orgán se může řídit vlastním jednacím řádem, pokud jeho ustanovení nejsou v rozporu s tímto řádem.
(3) O otázkách neupravených tímto řádem, případně o dalších zásadách svého jednání uvedených v § 5, rozhodují orgány v mezích obecně závazných právních předpisů, stanov a dalších stranických předpisů samostatně.
§ 2 Výklad některých pojmů
(1) Kde je uvedeno, že úkon vykoná předseda orgánu, znamená to, že ho může v případě, že jej tím předseda pověří, vykonat i jiný člen téhož orgánu. Nepřítomného nebo nečinného předsedu zastupuje ve všech úkonech místopředseda či místopředsedové v pořadí, v jakém bylo určeno jejich zastupování. Není-li takového zástupce, pověří zastupováním předsedy daný orgán nebo případně bezprostředně nadřízený orgán kteréhokoli člena daného orgánu. Předseda ani jeho zástupce však sám nerozhoduje v případech, kdy je rozhodovací právo svěřeno vnitřním předpisem celému orgánu.
(2) Kde je uvedeno, že sdělení se poskytuje osobně či ústně, rozumí se tím také hlasovým hovorem pomocí telefonní nebo internetové sítě nebo prostřednictvím elektronických komunikačních nástrojů v případě, že bylo potvrzeno přijetí sdělení.
(3) Kde je uvedeno, že sdělení se poskytuje nebo zasílá písemně, rozumí se tím také sdělení elektronickou poštou (emailem), ne však ve formě textové zprávy (SMS). Použití SMS je možné jen tehdy, pokud to stranický předpis výslovně uvádí.
(4) Kde je uvedena lhůta jeden či více měsíců, rozumí se tím kalendářní měsíc. Daná povinnost tedy musí být splněna do stejného dne určeného měsíce, případně do posledního dne daného měsíce, pokud daný měsíc stejný den nemá (lhůta do dvou měsíců od 31. 12. je tedy v nepřestupném roce 28. 2.).
(5) Kde je uvedeno, že se informace zasílá všem členům orgánu, rozumí se tím, že se daná informace rozešle pomocí e-mailového rozesílače příslušného orgánu či pomocí hlavního rozesílače v případě, že se jedná o všechny členy SZ. Pokud člen SZ nemůže informace z rozesílačů přijímat, sdělí předsedům orgánů, jejichž je členem, a hlavní kanceláři jméno člena SZ, který za něj tyto informace bude přijímat.
(6) Kde je uvedeno „pokud není určeno jinak“, rozumí se tím určení nejen tímto řádem, ale i stanovami, vlastními jednacími řády orgánů a dalšími předpisy SZ.
§ 3 Příprava jednání
(1) Program jednání navrhuje orgán nebo jeho předseda.
(2) Přípravu jednání organizuje předseda orgánu a svolává jej svolávacím dopisem, který obsahuje navrhovaný čas zahájení jednání, obec, kde se bude jednání konat, a případně klíč pro volbu delegátů. Svolávací dopis lze nahradit pozvánkou.
(3) Pozvánka obsahuje čas, odhadovanou dobu jednání, návrh programu jednání a s výjimkou jednání online místo jednání. Z předmětu či označení zprávy, jejíž součástí je pozvánka, musí být jasně patrné, že zpráva pozvánku obsahuje. Pokud není určeno jinak, pozvánka a materiály, které jsou podkladem pro jednání orgánu, se rozesílají nejméně pět dní před jednáním.
(4) V naléhavých případech, nebo pokud to z objektivních důvodů nebylo možné dříve (například usnesení přijaté méně než 5 dní před konáním jednání), lze materiály k projednání předložit i po lhůtách uvedených v § 3/3, § 14/3, § 15/1 a § 16/2.
(5) Svolavatel jednání je povinen rozeslat pozvánku a svolávací dopis na jednání:
a) všem členům příslušné organizační jednotky nebo všem členům strany v případě orgánu republikové úrovně;
b) předsedům revizního a výkonného orgánu nejbližší vyšší úrovně;
c) pověřeným členům revizního a výkonného orgánu nejbližší vyšší úrovně, jsou-li takoví.
(6) Jednání svolané podle čl. 28/9 stanov se musí konat nejpozději 14 dní od doručení žádosti nebo v pozdějším termínu, který je v žádosti uveden. Pro konferenci platí lhůta 45 dní, pro RR jeden měsíc a pro sjezd svolaný podle čl. 16/3 stanov 75 dní.
(7) Při svolání jednání online uvede svolavatel v pozvánce dostatečně konkrétním způsobem internetovou adresu, název použitého software či jiné potřebné údaje, jako je například přístupový kód, aby bylo možné se k jednání online připojit nebo sledovat jeho stream. Tyto informace je možné nahradit odkazem, na kterém se umístí název použitého softwaru nejpozději 24 hodin před zahájením jednání a ostatní údaje nejpozději 15 minut před začátkem jednání. Použité technologie musí být běžně dostupné a technologie pro připojení jednotlivých členů musí být zdarma.
(8) Při svolání jednání online pozvánka obsahuje také způsob, zpravidla v podobě odkazu na webovou stránku, jakým se účastníci jednání budou moci dozvědět, jak po ustanovení pracovních orgánů s těmito orgány v průběhu jednání komunikovat. Není-li určeno jinak, probíhá tato komunikace prostřednictvím e-mailu.
(9) Materiály pro jednání obsahují návrh usnesení, informaci o tom, zda a s jakými výsledky byl materiál a návrh usnesení projednán jinými orgány, a případně důvodovou zprávu.
(10) Předkládané materiály jsou zpracovány tak, aby umožnily účastníkům jednání věc posoudit a přijmout rozhodnutí.
(11) Návrhy účastníků jednání, které mají být zahrnuty do programu jednání, předkládají navrhovatelé písemnou formou příslušnému orgánu nebo jeho předsedovi ve lhůtě, kterou orgán určí.
(12) Předsedající zajistí, aby bylo na jednání k dispozici aktuální znění stanov, jednacího řádu strany a jednacího řádu daného orgánu, je-li takový.
§ 4 Usnášeníschopnost
(1) Kdo se účastní jednání orgánu nebo jeho části, je:
a) účastníkem s hlasem rozhodujícím v případě členů orgánu či zvolených delegátů s hlasem rozhodujícím;
b) účastníkem s hlasem poradním, pokud tak určují stanovy a není účastníkem s hlasem rozhodujícím;
c) hostem v ostatních případech.
(2) Každý orgán se může platně usnášet, je-li jeho jednání přítomna nadpoloviční většina účastníků s hlasem rozhodujícím. Tato podmínka platí po celou dobu jednání. Výjimkou je členská schůze základní organizace (§ 13/1), jednání konference (§ 14/1) a jednání sjezdu (§ 15/3).
(3) K přijetí usnesení je vždy třeba souhlasu nadpoloviční většiny hlasujících účastníků s hlasem rozhodujícím, pokud není určeno, že je k přijetí třeba vyššího podílu hlasů.
(4) Schopnost odborných sekcí se usnášet může upravit řád odborných sekcí, případně řády jednotlivých sekcí, odlišně.
§ 5 Zásady jednání
(1) Není-li zvoleno pracovní předsednictvo dle § 6/1, jednání řídí předsedající, kterým je předseda orgánu, v případě jednání plenárních orgánů předseda příslušné organizační jednotky na stejné úrovni a v případě RR a sjezdu spolupředseda SZ nebo člen PSZ.
(2) Na začátku jednání předsedající určí zapisovatele a orgán zvolí ověřovatele zápisu (§ 12). Poté, co jsou zvoleny pracovní orgány podle § 6 a předsedající nebo předseda mandátové komise sdělí účastníkům, zda je orgán schopen se usnášet, pokračuje předsedající v jednání předložením návrhu programu ke schválení. K návrhu programu lze uplatňovat pozměňující návrhy na zařazení nového bodu programu, na vypuštění bodu programu nebo na přesunutí bodu programu. Předkládající má právo přednést odůvodnění takového návrhu.
(3) Předsedající řídí jednání tak, aby mělo pracovní charakter a věcný průběh bez zbytečných formálností.
(4) Orgán vždy posoudí plnění usnesení z předchozího jednání.
(5) Závěry jednání o bodu jednání, o opatření orgánu a způsob kontroly plnění každého usnesení jsou v usnesení formulovány stručně, adresně, s termíny a odpovědností za splnění ukládaných úkolů.
(6) Účastníci jednání mají právo při jednání vznášet dotazy, připomínky a podněty na předsedu, místopředsedy a další přítomné funkcionáře a požadovat od nich vysvětlení.
(7) Na dotazy a připomínky odpovídá dotazovaný v rámci rozpravy k danému bodu. Pokud je dotázaný předkladatelem návrhu, může zodpovědět dotazy v závěrečném slově. Připomínky, jejichž obsah vyžaduje prošetření nebo jiné opatření nebo na písemný dotaz, zodpoví dotazovaný písemně nejpozději do jednoho měsíce.
(8) Pokud vyjádří tazatel s vyřízením svého dotazu nespokojenost, poznamená se to na jeho žádost do zápisu. Orgán může k dotazu a odpovědi zaujmout stanovisko usnesením.
(9) V případě, že si jednající orgán neodhlasuje při zahájení nebo v průběhu jednání opak, je možné jednání nebo jeho část streamovat veřejnosti a pořizovat a zpřístupňovat z něj záznam. V takovém případě je nutné na tuto skutečnost upozornit v pozvánce, u vstupu do místnosti či ve zpřístupněném zápisu při online jednání a při zahájení jednání.
(10) Účastník konference a sjezdu prokazuje své členství a oprávněnost k účasti na jednání zápisem o volbě delegátů své ZO. Mandátová komise může rozhodnout o oprávněnosti k účasti na jednání i na základě jiných podkladů, evidence členů HK, čestného prohlášení nebo osobního svědectví účastníka, předsedy ZO či pokladníka.
§ 6 Pracovní orgány
(1) Na začátku jednání konference, republikové rady či sjezdu, případně v průběhu jednání jiných orgánů, nechá předsedající zvolit pracovní orgány, a to:
a) alespoň dvoučlenné pracovní předsednictvo, které pověří jednoho svého člena tím, aby byl po dobu celého jednání nebo jeho části předsedajícím;
b) alespoň dvoučlennou mandátovou komisi, která
– zvolí ze svých řad svého předsedu, oznámí výsledek volby předsedajícímu, jehož prostřednictvím jej oznámí účastníkům;
– ověří platnost mandátů přítomných delegátů konference či sjezdu, respektive členů RR, a zjistí, zda je orgán usnášeníschopný; v případě sporných mandátů rozhodne o jejich platnosti; předseda komise pak sdělí výsledek účastníkům jednání;
– v průběhu jednání kontroluje usnášeníschopnost orgánu; v průběhu jednání zajišťuje sčítání hlasů při hlasování, k čemuž může pověřit skrutátory;
c) alespoň dvoučlennou návrhovou komisi, která
– zvolí ze svých řad svého předsedu a oznámí výsledek volby předsedajícímu, jehož prostřednictvím jej oznámí účastníkům;
– v průběhu jednání připravuje návrhy usnesení k jednotlivým bodům programu, rozhoduje o pořadí hlasování jednotlivých návrhů a protinávrhů a tyto návrhy prostřednictvím svého předsedy předkládá orgánu ke schválení;
d) a jsou-li na programu jednání volby, pak též alespoň dvoučlennou volební komisi, která
– zvolí ze svých řad svého předsedu, oznámí výsledek volby předsedajícímu, jehož prostřednictvím jej oznámí účastníkům;
– v případě volby tajným hlasováním zajišťuje vydávání volebních lístků, dohlíží na řádný průběh voleb; předseda volební komise vyhlašuje výsledky voleb.
V případě potřeby může orgán rozhodnout o doplnění pracovních orgánů o nové členy.
(2) Každý účastník jednání může být členem maximálně dvou pracovních orgánů. Členem volební komise nemůže být kandidát, pokud to není nezbytně nutné, například proto, že všichni účastníci jednání kandidují.
(3) Při jednání konference či RR může plénum, pokud je to účelné, pověřit výkonem funkcí pracovních orgánů vždy jednoho z účastníků jednání. Tato výjimka se nemůže uplatnit na volební komisi.
(4) Je-li počet kandidátů do pracovních orgánů shodný s počtem obsazovaných míst a nejsou-li návrhy na jiný počet členů některého orgánu, je možné všechny pracovní orgány, včetně ověřovatele, zvolit v jedné volbě aklamací, případně v jedné volbě na hlasovacím zařízení. Pro volbu pracovních komisí jednání není nezbytné čekat na zprávu mandátové komise.
(5) Při jednání orgánů neuvedených v odst. 1 nemusejí být pracovní orgány vytvářeny. Účastníci jednání s hlasem rozhodujícím po jeho zahájení mohou pověřit jednoho či více z účastníků jednání výkonem funkce mandátové, a návrhové komise.
(6) Při jednání online pracovní orgány mohou pro vzájemné jednání použít část použitého softwarového nástroje pro neveřejný chat, oddělený hovor, e-mail, telefonní spojení či jiný vhodný nástroj pro okamžitou komunikaci.
(7) Při jednání online zástupce každého pracovního orgánu sdělí v souladu s pozvánkou přítomným způsob, jak s tímto orgánem komunikovat.
§ 7 Návrhy a rozprava
(1) Úvodní slovo k bodu zařazenému na program jednání a případně obsah důvodové zprávy k němu přednáší předkladatel. Poté zahájí předsedající rozpravu.
(2) Do rozpravy se přihlašují účastníci jednání zvednutím delegačního lístku, a není-li lístek používán, pak pouhým zvednutím ruky. V případě jednání online se účastníci přihlašují do jednání způsobem sděleným předsedajícím všem účastníkům na začátku jednání, obvykle prostřednictvím textového chatu či jiným případným vhodným nástrojem používaného softwaru (například ikonou zvednuté ruky). Pokud je to pro průběh online rozpravy účelné, mohou příspěvek do rozpravy zapsat přímo do chatu. Předsedající příspěvek v takovém případě přečte nahlas.
(3) Do rozpravy k danému bodu se mohou účastníci přihlásit pouze do vyhlášení konce rozpravy.
(4) Nikdo, komu předsedající neudělil slovo, se ho nemůže ujmout.
(5) Bylo-li zahájeno hlasování, nemůže být až do oznámení výsledku hlasování nikomu uděleno slovo.
(6) Řečník se v diskusi neobrací přímo na jiné účastníky jednání a případné dotazy na ně se vznáší prostřednictvím předsedajícího.
(7) Pokud není určeno jinak, tatáž osoba může v jednom bodu programu pronést v rozpravě nejvýše dva příspěvky. Předkladatel či předkladatelé usnesení, které bylo předloženo v souladu s § 3/11, má či mají právo na další celkem dva příspěvky, ve kterých se musí omezit na zodpovídání dotazů nebo vysvětlování usnesení.
(8) Pokud není určeno jinak, pak příspěvek k jednomu bodu jednání může trvat nejvýše tři minuty, u předkladatele v úvodním slově nejvýše pět minut.
(9) Orgán může rozhodnout, že i hosté se mohou účastnit rozpravy a, pokud jsou členy SZ, případně i předkládat návrhy.
(10) Pokud přihlášenému účastníkovi jednání nebylo ještě uděleno slovo, nemůže se přihlásit do rozpravy k dalšímu vystoupení.
(11) Orgán může rozhodnout, že část jeho jednání bude neveřejná, pokud koná poradu o:
a) přijímání nových členů do SZ;
b) pořádkovém opatření;
c) hospodářských záležitostech citlivé povahy a těch, jejichž obsahem je obchodní tajemství;
d) citlivých politických otázkách;
e) předvolební nebo povolební koalici.
Revizní orgán může vyloučit hosty a účastníky s hlasem poradním z jednání i po dobu porady o přijetí usnesení a po dobu hlasování o návrzích a protinávrzích. Usnesení všech orgánů se vyhlašují veřejně.
(12) Pro účely tohoto řádu se údaji citlivé povahy rozumějí údaje, jejichž zveřejnění by podle názoru stranického orgánu, který o vyloučení stranické veřejnosti rozhoduje, mohlo poškodit zájmy strany.
(13) Je-li stranická veřejnost z jednání vyloučena, uplatní se právo členů revizních orgánů podle čl. 22/6 a čl. 28/12 stanov tak, že se jednání zúčastní pověřený člen revizního orgánu nebo jeho předseda.
(14) Každý účastník jednání může podat při projednávání kteréhokoli bodu návrh na ukončení rozpravy, pokud se část rozpravy již uskutečnila. Po podání návrhu předsedající přečte jména osob do rozpravy ještě přihlášených a vyzve přítomné, aby se do rozpravy případně ještě přihlásili. Pak nechá o návrhu na ukončení rozpravy hlasovat.
(15) Je-li zpoždění v projednávání bodů stanovených programem jednání, může předsedající sám rozhodnout, že se časový limit příspěvků zkrátí, i omezit počet vystoupení účastníků jednání na jediné vystoupení k projednávanému bodu. Tato rozhodnutí může učinit jen po skončení projednávání bodu programu jednání a před zahájením projednávání bodu dalšího.
(16) Bez ohledu na pořadí přihlášených do rozpravy je přednostně uděleno slovo tomu účastníku jednání, který vznáší námitku k nedodržení jednacího řádu, stanov nebo platných právních předpisů (procedurální námitka) nebo připomínku týkající se osvětlení, teploty v místnosti, slyšitelnosti a dalších technických podmínek jednání (technická připomínka). Přednesení procedurální námitky a technické připomínky nemá překročit dobu jedné minuty. V případě, že vznesená připomínka není svou povahou technická, předsedající řečníkovi odebere slovo. O procedurální námitce rozhodne předsedající bez rozpravy. V případě nespokojenosti nemá účastník jednání právo požadovat, aby o povaze námitky rozhodl orgán nebo aby jeho nespokojenost byla zaznamenána v zápisu.
(17) Ruší-li někdo průběh jednání, předsedající ho napomene. Pokud v rušení neustane, může ho vykázat nebo i nechat vyvést z jednací místnosti či v případě jednání online vypnout zvukové připojení nebo i úplně odpojit z jednání.
(18) Nemluví-li řečník k věci nebo překročí-li stanovený časový limit, odebere mu předsedající po upozornění slovo.
§ 8 Hlasování
(1) Kdo není přítomen, může předem písemně vyjádřit souhlas s tím, že bude kandidovat nebo že přijme pověření k nějaké činnosti. Jinak nemůže být zvolen, případně pověřen.
(2) Volbu delegáta na KK nebo na sjezd nemohou ti, kteří ho volí, jakkoli podmiňovat. Zejména nesmějí určovat způsob, jak má na KK nebo na sjezdu hlasovat nebo volit.
(3) Hlasování je veřejné a předsedající při něm dodržuje následující pořadí otázek:
„Kdo je pro?“
„Kdo je proti?“
„Kdo se zdržuje hlasování?“
Tajné hlasování je možné jen tehdy, rozhodne-li o tom jednající orgán na návrh kteréhokoli účastníka jednání. Pokud by důsledkem hlasovaného usnesení došlo k převodu majetku nebo peněžitému plnění, není tajné hlasování přípustné. Návrh na tajné hlasování předkladatel návrhu zdůvodní.
(4) Při jednání online probíhá hlasování pomocí hlasovacího nástroje použitého softwaru, pokud může kterýkoli z účastníků vidět, kdo jak hlasoval, nebo pomocí textového chatu, do kterého předsedající uvede označení návrhu, o kterém se hlasuje a účastníci jednání uvedou „pro“, „proti“ či „zdržuji se“. Pokud si to vyžádá kterýkoli účastník jednání, předsedající zajistí, že do chatu bude napsán celý text hlasovaného návrhu. Po skončení hlasování předsedající uvede jeho výsledek. Pokud některý z účastníků nemůže z jakýchkoli důvodů textový chat či hlasovací funkci využít, vyjádří svou vůli zřetelně hlasově, a předsedající tuto vůli uvede.
(5) Při jednání online u hlasování, u kterých je to účelné nebo pokud o to požádají alespoň dvě pětiny přítomných členů orgánu a zároveň hlasování snese odklad, předsedající odloží hlasování a využije hlasování per rollam, které bude vyhlášeno bez zbytečného odkladu tak, aby bylo ukončeno nejpozději za 7 dní po skončení jednání online. V případě plenárních orgánů platí, že hlasujícími v takovém hlasováním jsou delegáti daného plenárního orgánu.
(6) Předsedající se může spokojit s konstatováním, že se pro návrh vyslovila optická většina. Pro jednání online se v takovém případě obvykle použije odst. 7. To neplatí pro volby s výjimkou volby pracovních orgánů dle § 20/1. Pokud kterýkoli účastník nesouhlasí s určením výsledku optickou většinou, musí být hlasy přepočítány.
(7) Při jednoduchých návrzích nebo při volbě pracovních orgánů dle § 20/1 při jednání online, se předsedající může dotázat, nemá-li nikdo námitek proti zvolenému postupu. Taková námitka může být při online jednání vyjádřena i v chatu. Pokud námitek není, je vysloven s postupem konsenzus; podle povahy věci to předsedající může nechat uvést v zápisu. Pokud je námitka vznesena, nechá o ní předsedající hlasovat.
(8) V případě, že je předložen návrh usnesení v několika variantách, hlasuje se o nich v pořadí, které stanoví návrhová komise nebo v kterém byly podány.
(9) V případě podání protinávrhu se nejdříve hlasuje o tomto protinávrhu. Je-li podáno protinávrhů více, pak se pak se o nich v pořadí, které stanoví návrhová komise, nebo v opačném pořadí, než ve kterém byly podány. Před hlasováním předsedající upozorní na to, že bude-li protinávrh schválen, o dalších protinávrzích a původním návrhu se hlasovat nebude. Schválením jedné varianty se považují ostatní protinávrhy a původní návrh za nepřijaté.
(10) Pokud se hlasuje o návrhu či protinávrhu, k němuž byly podány pozměňovací návrhy, hlasuje se nejprve o všech pozměňovacích návrzích v pořadí, jak byly podány, nebo v pořadí, které doporučí návrhová komise. Návrhová komise vyloučí z hlasování ty pozměňovací návrhy, které jsou nehlasovatelné s ohledem na již přijaté pozměňovací návrhy, případně dá hlasovat jen o jejich hlasovatelné části. Po přijetí pozměňovacích návrhů se hlasuje o celém návrhu ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.
(11) Vyžaduje-li povaha usnesení, aby se hlasovalo o jednotlivých bodech navrženého usnesení odděleně, stanoví návrhová komise jejich pořadí pro postupné hlasování. Na žádost kteréhokoli účastníka jednání návrhová komise rozhodne, zda se bude hlasovat odděleně o jednotlivých částech předloženého návrhu, pokud je možné návrh rozdělit.
(12) Předsedající vždy oznámí, zda se hlasuje o pozměňovacím návrhu nebo o protinávrhu. K otázce, zda jde o pozměňovací návrh nebo protinávrh, může požádat o upřesnění jeho předkladatele, rozprava se však nepřipouští. O konečné povaze návrhu rozhoduje návrhová komise.
(13) Jestliže žádná z předložených variant nezíská při hlasování potřebnou většinu, může předsedající vyhlásit přestávku na dohadovací jednání a ustavit pro něj podle návrhů účastníků jednání dohodovací skupinu. Do skupiny jmenuje předsedající sudý počet členů, nejméně dva, nejvíce osm. Dohodovacímu řízení pak předsedá předsedající. Uzavře-li se dohoda, která nasvědčuje tomu, že změněný či nový návrh získá potřebnou většinu, ukončí předsedající přestávku, přednese nový návrh a nechá o něm hlasovat. Nezíská-li návrh ani nyní potřebnou většinu, prohlásí předsedající návrh za odmítnutý.
(14) Předsedající může ustavit dohodovací skupinu i před volbou či podáním návrhu na usnesení a vyhlásit přestávku za účelem jednání této skupiny.
(15) Návrhy usnesení předkládá návrhová komise na základě materiálu pro jednání a podle návrhů přednesených v rozpravě; o jiných návrzích nelze hlasovat. Návrhy usnesení přednesené v rozpravě jsou podávány v písemné podobě s výjimkou těch, které jednoduchým způsobem mění některé z již navržených usnesení. Předsedající po ukončení rozpravy vyzve návrhovou komisi k přednesení návrhu usnesení.
(16) Schválené usnesení lze během téhož jednání změnit nebo zrušit, pokud o to písemně požádá aspoň jedna pětina účastníků jednání. Pro změnu usnesení nebo jeho zrušení je pak nutný souhlas alespoň tří pětin přítomných účastníků jednání.
§ 9 Jednání online
(1) Jednání libovolného orgánu s výjimkou sjezdu může být svoláno jako videokonferenční, pokud je to účelné a pokud zároveň před svoláním nepožádaly dvě pětiny členů orgánů o to, aby se nejbližší jednání uskutečnilo fyzicky na jednom místě. Orgán může stanovit další podmínky, za kterých smí či naopak nesmí jednání být svoláno jako videokonferenční.
(2) Pro stanovení toho, zda je daný orgán usnášeníschopný, mandátová komise či předsedající ověří a průběžně sleduje přítomnost jednotlivých členů orgánu. V případě pochybností o přítomnosti člena jeho přítomnost ověří tak, že jej vyzve, ať svou přítomnost zřetelně a slyšitelně potvrdí, zpravidla vyslovením svého jména a příjmení. Při důvodném podezření, že se počet přítomných členů změnil, může o přepočítání počtu přítomných požádat v průběhu jednání kterýkoli účastník jednání.
(3) Člen orgánu, který se hodlá odpojit od jednání v jeho průběhu nebo se odpojil kvůli technickým problémům, je povinen informovat mandátovou komisi vhodným způsobem (například osobně dle § 2/2 či SMS). Totéž platí pro opětovné připojení.
(4) Jednající orgán může umožnit stranické veřejnosti vstup do diskuze a stanovit jeho způsob, zpravidla přímou účastí na videokonferenci nebo zasláním e-mailu předsedajícímu. O způsobu, jakým je možné příspěvky posílat, informuje vhodným způsobem předsedající v souladu s pozvánkou. Příspěvky, které svým rozsahem zjevně nepřispívají k plynulému průběhu rozpravy, může předsedající zkrátit. Příspěvky, které nejsou k probíranému tématu, předsedající vyřadí.
(5) Pokud to umožňuje používaný software, upraví účastníci jednání s hlasem poradním a hosté své uživatelské jméno tak, aby bylo zřejmě, zda jsou hosté nebo mají hlas poradní.
(6) Před jednáním jakéhokoli orgánu s výjimkou sjezdu může kterýkoli jeho účastník požádat o to, aby se mohl jednání účastnit skrze videokonferenci nebo pomocí hlasového hovoru s hlasitým odposlechem. U jednání revizních a výkonných orgánů s výjimkou RR musí být této žádosti vyhověno, pokud byla sdělena aspoň 24 hodin před začátkem jednání a této formě účasti nebrání technické podmínky nebo jiné závažné okolnosti (například větší počet žádostí). Ustanovení § 3/7 a §3/8 se použijí obdobně.
(7) V případě jednání online je tajné hlasování možné tehdy, pokud použitý nástroj zabezpečí, že tajnost hlasu zůstane zachována a s volbou nelze manipulovat. Přípustnost a nastavení použitého nástroje posuzuje ÚRK na základě podkladů, které zajistí PSZ. Seznam nástrojů, které je možné pro hlasování použít, vede hlavní kancelář a umisťuje jej na intranet.
§ 10 Hlasování per rollam (oběžníkové hlasování)
(1) Orgány s výjimkou sjezdu i odborné sekce mohou přijímat usnesení per rollam. Hlasování per rollam může být vyhlášeno:
a) v případě, že je nutné nebo vysoce účelné rozhodnout o věci dříve, než je možné uskutečnit schůzi daného orgánu;
b) v průběhu či bezprostředně po skončení jednání daného orgánu, pokud jde o záležitost, která byla na tomto jednání projednávána.
(2) Hlasováni per rollam vyhlašuje:
a) předseda ZO na základě vlastního rozhodnutí;
b) předseda výkonného či revizního orgánu na návrh libovolného člena s výjimkou RR;
c) předseda ZO, MO a KO nebo vedoucí sekce na návrh RZO, RMO a RKO nebo jedné pětiny členů organizační jednotky nebo členů odborné sekce nebo na základě usnesení konference.
(3) Pokud vyhlášení hlasování snese odkladu, předseda orgánu zahájí diskuzi o zamýšleném návrhu usnesení, aby mohl být případně před vyhlášením hlasování zapracován protinávrh, doplňující či pozměňovací návrh. Tato diskuze má vést k formulování konsensuálního návrhu usnesení. Pokud tomu okolnosti nebrání, měla by diskuze trvat alespoň dva dny, z nichž alespoň jeden den musí být pracovní.
(4) Předseda je povinen zahájit hlasování bez zbytečného odkladu tak, že rozešle všem členům orgánu a předsedovi revizního orgánu na stejné úrovni návrh usnesení a jeho zdůvodnění, určí lhůtu pro hlasování a způsob hlasování, při kterém jsou zaznamenány odpovědi všech hlasujících tak, že je možná zpětná kontrola (zpravidla e-mail, elektronický formulář, případně jiný obdobný prostředek).
(5) Mezi zahájením a koncem lhůty pro hlasování musí být nejméně 48 hodin, z nichž alespoň 24 musí připadat na pracovní den, nejvíce však 168 hodin. Pokud je lhůta kratší, pro přijetí návrhu je třeba dvoutřetinového souhlasu. Ten, kdo hlasování vyhlásil, může v případě, že výsledek zatím neodevzdanými hlasy ještě může být změněn, hlasování prodloužit až na dvouapůlnásobek.
(6) V případě nečinnosti předsedy delší než jeden den lze pro zahájení hlasování nebo diskuze dle odst. 3 použít § 2/2.
(7) K podanému návrhu nelze uplatnit pozměňovací návrhy či protinávrhy. Pokud již hlasovali všichni členové orgánu, lze hlasování ukončit. Pokud již výsledek hlasování zatím neodevzdanými hlasy nemůže být změněn, může ten, kdo hlasování zahájil, oznámit zda byl návrh přijat. Výsledky ukončeného hlasování vyhlásí ten, kdo jej zahájil, bez zbytečného odkladu.
(8) Členové orgánu hlasují slovy „pro“ nebo „proti“ nebo „zdržuji se“. V případě hlasování e-mailem musí být odpověď zaslána všem členům orgánu. Již podaný hlas nelze zpětně měnit. Pro účel výpočtu potřebného počtu hlasů pro přijetí usnesení se počet hlasujících členů vždy rovná počtu členů orgánu.
(9) Při hlasování per rollam v RR dále platí:
a) hlasování vyhlašuje spolupředseda SZ se souhlasem druhého spolupředsedy nebo na návrh PSZ či jedné pětiny členů RR a dále předseda ÚRK či FKK na návrh těchto orgánů nebo pověřený zástupce navrhovatele;
b) počet hlasů pro přijetí usnesení se za každou KO, která je vedena spolupředsedy, sníží o jedna;
c) váha hlasů spolupředsedů KO, pokud nejsou zároveň volenými zástupci dané KO v RR, je jedna polovina.
(10) Kterýkoli orgán si může usnesením stanovit vlastní pravidla pro hlasování per rollam, při zachování ustanovení odst. 2, 5, 6 a 8, a to i hlasováním per rollam dle obecných ustanovení tohoto jednacího řádu.
§ 11 Přerušení, přesunutí a zrušení svolaného jednání
(1) Orgán může svým usnesením jednání přerušit. Tím se rozumí přerušení, které je delší než 2 hodiny, pokud není výslovně označeno jako přestávka.
(2) Na základě předchozího souhlasu orgánu, nebo je-li to upraveno v jednacím řádu daného orgánu, může předsedající přerušit jednání, stane-li se orgán neusnášeníschopným a dosud nebyly projednány všechny body schváleného programu.
(3) Jednání je možno přerušit buď na dobu určitou nebo na dobu neurčitou.
(4) Je-li jednání orgánu přerušeno na dobu neurčitou, musí být jeho pokračování oznámeno pozvánkou alespoň 5 dní předem; výkonné a revizní orgány si mohou stanovit kratší lhůtu.
(5) Celková doba, po kterou může být jednání přerušeno, nesmí překročit 75 dní. Uplynutím této doby se jednání považuje za ukončené.
(6) V případě přerušení sjezdu se použijí lhůty uvedené v § 15/1 zkrácené na polovinu.
(7) Před uplynutím lhůty pro rozeslání pozvánky může s výjimkou sjezdu svolavatel jednání orgánu zrušit, jsou-li k tomu závažné důvody.
(8) Po uplynutí lhůty pro rozeslání pozvánky může svolavatel svolané jednání orgánu zrušit, pokud se z jednání písemně omluví tolik účastníků s hlasem rozhodujícím, že i při účasti všech ostatních účastníků by bylo jednání neusnášeníschopné, nebo tehdy, pokud zrušení jednání schválí orgán hlasováním per rollam.
(9) Bylo-li jednání orgánu svoláno na žádost dvou pětin jeho členů podle čl. 28/9 stanov, pak je možné jej zrušit pouze se souhlasem většiny členů, kteří o jeho svolání požádali.
(10) Ustanovení odst. 6, 7 a 8 se použijí obdobně pro změnu data nebo formy svolaného jednání.
(11) Svolavatel může změnit způsob připojení dle § 3/7 či místo jednání v rámci jedné obce až do 24 hodin před začátkem jednání. V kratší lhůtě je to možné pouze tehdy, pokud to následným usnesením potvrdí dvě třetiny členů orgánu. Svolavatel o změně informuje účastníky jednání stejným způsobem, jakým rozeslal pozvánku, a pokud ke změně došlo za méně jak 48 hodin před začátkem jednání, pomocí SMS či osobně.
(12) Kterýkoli orgán si může usnesením nebo ve vlastním jednacím řádu stanovit vlastní pravidla pro přerušení a zrušení svolaného jednání při zachování ustanovení odst. 5, 9 a při zachování lhůt uvedených v odst. 11.
§ 12 Zápis
(1) Z každého jednání orgánů se vypracovává zápis a zhotovuje se prezenční listina. S výjimkou sjezdu mohou být zápis a prezenční listina pouze elektronické v obtížně měnitelném formátu (například PDF); v takovém případě může být prezenční listina součástí zápisu a není nutné ji podepisovat anebo může být k zápisu připojen její sken či fotografie. Prezenční listina obsahuje jména a příjmení účastníků jednání a hostů a čas jejich příchodu a odchodu. Zápis pořizuje zapisovatel.
(2) Za znění zápisu mají odpovědnost předsedající a ověřovatel, kterého na začátku jednání volí orgán z účastníků jednání s hlasem rozhodujícím. S výjimkou zápisu ze sjezdu postačuje elektronické ověření bez nutnosti fyzického podpisu.
(3) V zápisu se uvede název orgánu, místo jednání či použité technické prostředky v případě jednání online, čas jednání a jméno a příjmení předsedajícího, zapisovatele a ověřovatele .
(4) Zápis obsahuje všechna přijatá usnesení. Jejich předkladatel je v zápisu zaznamenán, pokud o to požádá. Obsahuje i všechna hlasovaná usnesení, která nebyla přijata, s vyznačením počtu hlasů. Zápis může obsahovat rozhodnutí přijatá konsenzem (bez hlasování). Obsahuje též přijaté úkoly a pověření a jeho nedílnou součástí jsou přílohy.
(5) Text usnesení, o kterých se nehlasovalo, a záznam rozpravy zápis neobsahuje, pokud orgán neurčí jinak, ale může obsahovat shrnutí rozpravy.
(6) V průběhu jednání nebo bezprostředně po něm si účastník může vyžádat, aby se v zápisu uvedla jím poskytnutá stručná formulace jím vyřčeného stanoviska, anebo aby se tam jeho stanovisko neuvedlo.
(7) Přijatá usnesení jsou označena počtem hlasů „pro“, „proti“, „zdržuji se“. Jmenovitě se uvádějí jen ti hlasující, kteří o to výslovně požádají, nebo všichni hlasující, pokud je důsledkem usnesení výkonných orgánů na místní, městské a krajské úrovni nakládání s majetkem ve vyšším plnění než 5 000 Kč (pro rámcové volební položkové rozpočty 100 000 Kč) a pro usnesení výkonných orgánů na republikové úrovni 20 000 Kč (pro rámcové volební položkové rozpočty 200 000 Kč).
(8) Schválená usnesení poskytuje návrhová komise zapisovateli nejpozději bezprostředně po skončení jednání.
(9) Pokud není určeno jinak, zápis se vyhotoví a rozesílá do čtrnácti dnů po skončení jednání všem adresátům pozvánky a hlavní kanceláři. Za vyhotovení, rozeslání a archivaci zápisu je odpovědný předseda orgánu, na jehož jednání vznikl, v případě plenárních orgánů předseda výkonného orgánu na stejné úrovni a v případě RR a sjezdu spolupředseda SZ.
(10) Zápis z neveřejné části jednání (§ 7/11) se zpřístupňuje jen členům jednajícího orgánu a členům příslušného a vyššího revizního orgánu. Tato část zápisu se uchovává odděleně od hlavního zápisu jednání. Po odpadnutí důvodů, pro které bylo jednání nebo jeho část označeno jako neveřejné, se zápis nebo jeho neveřejná část zpřístupní.
(11) Zápis z veřejné části jednání je umisťován na intranet s výjimkou zápisu z jednání na místní úrovni, který na vyžádání zpřístupňuje hlavní kancelář.
(12) Orgán, jehož předseda je odpovědný za archivaci zápisu podle odst. 9, uchovává zápis alespoň pět let. Hlavní kancelář uchovává zápis trvale, přičemž v tištěné podobě uchovává trvale i zápis ze sjezdu a alespoň pět let zápis z jednání ostatních orgánů na republikové úrovni.
(13) V případě jednání online je pořizovaný zápis zpravidla zpřístupněn všem účastníkům jednání formou sdíleného dokumentu, pokud to technické podmínky dovolí. Součástí takto zpřístupněného zápisu jsou po dobu jednání informace o tom, jakým způsobem je možné komunikovat s pracovními orgány.
(14) V případě, že přerušené jednání pokračuje až po uplynutí lhůty pro vyhotovení zápisu, vyhotoví se ověřený zápis z první části jednání, který se posléze stane součástí zápisu z celého jednání. V případě, že jednání orgánu bylo neusnášeníschopné, může být z tohoto jednání namísto zápisu vyhotoven stručný záznam, pokud je to účelné. Pro jeho rozeslání a archivaci platí obdobná ustanovení jako u zápis.
(15) Výsledky hlasování per rollam se připojí k zápisu z nejbližšího budoucího jednání dotyčného orgánu nebo se o nich vyhotoví samostatný zápis, přičemž ten, kdo hlasování vyhlásil, je zapisovatelem a určí ověřovatele. Výsledky hlasování per rollam vyhlášeného bezprostředně po ukončení jednání orgánu nebo v jeho průběhu se připojí k zápisu z tohoto jednání.
(16) Vyjde-li po ověření zápisu najevo, že obsahuje zjevné nebo závažné chyby, provede zapisovatel nebo předseda orgánu opravu zápisu a ověřovatel tuto opravu ověří. Z opraveného zápisu musí být seznatelná původní podoba zápisu a datum opravy zápisu. O opravě se vyrozumí bezprostředně po provedení a ověření opravy účastníci jednání; ostatní příjemci zápisu pak nejpozději spolu se zápisem z nejbližšího jednání daného orgánu.
§ 13 Zvláštní ustanovení pro členskou schůzi ZO
(1) Členská schůze ZO je usnášeníschopná půl hodiny po zahájení i za nepřítomnosti nadpoloviční většiny svých členů za předpokladu, že byla řádně svolána. V tomto případě však lze hlasovat pouze o bodech, které byly v rozeslaném návrhu programu výslovně uvedeny.
(2) Poklesne-li počet přítomných u tříčlenné ZO pod dva, u ostatních ZO pod tři nebo pod jednu pětinu členů ZO, stává se i tato členská schůze ZO neusnášeníschopnou.
§ 14 Zvláštní ustanovení pro konference
(1) Krajská konference, která byla svolána s klíčem 1 : 1 nebo 1 : 2, je usnášeníschopná půl hodiny po zahájení i za nepřítomnosti nadpoloviční většiny svých členů za předpokladu, že byla řádně svolána. V tomto případě však lze hlasovat pouze o bodech, které byly v rozeslaném programu výslovně uvedeny. Poklesne-li počet přítomných pod tři nebo nebo u KK svolané s klíčem 1 : 1 pod jednu třetinu nebo u KK svolané s klíčem 1 : 2 pod jednu pětinu členů KO, stává se i tato KK neusnášeníschopnou.
(2) Svolávací dopis na KK rozesílá předseda KO všem členům KO nejpozději jeden měsíc před konáním konference a nejpozději 14 dní před konáním konference, je-li KK svolána s klíčem 1 : 1.
(3) Pozvánku a materiály podle navrženého programu rozesílá předseda KO všem jejím členům nejpozději 7 dní před konáním konference.
(4) Pokud o svolání požádají aspoň dvě pětiny všech ZO, konference musí být svolána tak, aby se konala do 45 dní od doručení žádosti.
(5) Je-li v průběhu jednání KK nebo bezprostředně v návaznosti na toto jednání vyhlášeno hlasování per rollam, neskončí mandát delegátů dříve, než dojde k ukončení tohoto hlasování.
(6) Pro přípravu a konání městské konference se použijí obdobně ustanovení pro přípravu a konání KK.
§ 15 Zvláštní ustanovení pro sjezd
(1) V případě konání řádného sjezdu rozesílá PSZ:
a) nejpozději 56 dnů před zahájením sjezdu svolávací dopis všem členům SZ;
b) nejpozději měsíc před zahájením sjezdu materiály k projednání všem členům SZ;
c) nejpozději 15 dní před zahájením sjezdu pozvánku a navržený program jednání všem delegátům.
(2) Program jednání prvního sjezdu v daném kalendářním roce vždy obsahuje zprávu o hospodaření, zprávu o činnosti PSZ a zprávu o činnosti ÚRK.
(3) Usnášeníschopnost sjezdu se určuje z počtu delegátů, kteří se na sjezd v jeho průběhu dostavili. Tento počet se s odchodem delegátů nesnižuje.
(4) Zápis podepisuje zástupce pracovního předsednictva, spolupředsedové SZ a ověřovatel. Zápis v elektronické podobě rozešle nebo nechá rozeslat jeden ze spolupředsedů SZ do jednoho měsíce od skončení sjezdu.
(5) Kromě zápisu je z průběhu jednání sjezdu pořizován zvukový záznam. Zvukový záznam ze sjezdu se archivuje v hlavní kanceláři po dobu 10 let.
§ 16 Zvláštní ustanovení pro Republikovou radu
(1) Jednání RR musí být svoláno alespoň 21 dní předem. V případě, že není možné z politických důvodů snést odklad (například schválení koaliční smlouvy, schválení kandidátů pro mimořádné volby a podobně) lze tuto lhůtu zkrátit na 5 dní. Rozeslání materiálů, které se mají projednávat, zajistí PSZ alespoň 7 dní předem. Pro jednání RR svolané ve zkrácené lhůtě se úměrně zkracuje lhůta na rozeslání materiálů.
(2) Přípravu jednání RR organizuje PSZ. Do zvolení pracovního předsednictva je předsedajícím spolupředseda SZ.
(3) Pokud je PSZ nečinné při přípravě a svolávání jednání, zastoupí jej nejstarší člen RR nebo člen RR pověřený RR.
(4) Pokud PSZ, ÚRK, FKK, ombudsman nebo alespoň tři členové RR navrhnou bod jednání, musí být tento bod zařazen do návrhu programu nejbližšího jednání RR a spolu s ním rozeslány materiály, které se k němu vážou.
§ 17 Zvláštní ustanovení pro Předsednictvo Strany zelených
(1) Materiály pro jednání se umístí na intranet. PSZ může projednat i materiál, který je předložen v kratší lhůtě než v § 3/3, pokud s tím vysloví souhlas většina všech členů PSZ.
(2) Členové PSZ mohou hlasovat per rollam i formou SMS zprávy na telefonní čísla všech členů PSZ. Lhůta pro hlasování nesmí být kratší než 12 hodin. Při hlasování ve věcech mediálních výstupů, které nesnesou odkladu, lze lhůtu zkrátit až na 30 minut. V případě hlasování per rollam s lhůtou kratší než 24 hodin musí být členové PSZ upozorněni na vyhlášení hlasování prostřednictvím SMS zprávy, která může být nahrazena zprávou v chatu, u které bylo potvrzeno přijetí. Usnesení přijatá per rollam PSZ ověří na svém nejbližším jednání, do jehož zápisu je zahrne. Pro přijetí návrhu vždy postačuje nadpoloviční většina členů PSZ.
(3) PSZ si může schválit jednací řád, kterým nahradí některá nebo všechna ustanovení § 17.
§ 18 Delegáti a náhradníci
(1) Rada příslušné organizační jednotky, respektive PSZ, stanoví klíč pro volbu delegátů nejpozději v den svolání MK, KK nebo sjezdu tak, že každé ZO připadne jeden delegát na určitý započatý počet jejích členů. Klíč se definuje číselným poměrem, tedy např. jako 1 : 8 (jeden delegát za každých započatých osm členů ZO).
(2) ZO není povinna delegáty zvolit. V takovém případě je ale předseda ZO povinen předložit radě příslušné vyšší organizační jednotky usnesení o rozhodnutí ZO delegáty nevolit.
(3) Při volbě delegátů se početní stav dané ZO, z něhož se podle klíče určuje počet delegátů, sníží o počet členů dané ZO, kteří se MK, KK či sjezdu účastní podle čl. 14/6/b,c stanov v případě MK, podle čl. 15/5b,c,d,e stanov v případě KK a podle čl. 16/5/a/ii, iii v případě sjezdu.
(4) Rozhodným dnem pro stanovení počtu delegátů konference dle stanoveného klíče je den svolání konference. Rozhodným dnem pro stanovení počtu delegátů sjezdu dle stanoveného klíče je kalendářní den 270 dní před zahájením sjezdu. Členové ZO, jejichž členství v SZ vzniklo nebo bylo obnoveno po rozhodném dni, se do počtu členů ZO nezapočítají, mohou však být zvoleni za delegáty. Pokud člen po rozhodném dni přestoupil do jiné ZO, započítává se do počtu členů ZO, jejímž byl členem v den rozeslání klíče pro volbu delegátů sjezdu. V případě sjezdu se do počtu členů ZO nezapočítají rovněž osoby, jejichž členství zaniklo v době od rozhodného dne do dne svolání sjezdu. ZO založená po rozhodném dni pro stanovení počtu delegátů konference či sjezdu delegáty nevysílá.
(5) Klíč pro volbu delegátů sjezdu musí být stanoven tak, aby se předpokládaný souhrnný počet delegátů volených všemi ZO co nejvíce blížil 250. V případě, že jsou takové klíče dva, zvolí se klíč tak, aby počet delegátů převýšil 250.
(6) Pokud je MK, KK či sjezd svolán s klíčem 1 : 1, jsou všichni členové příslušné organizační jednotky delegáty s hlasem rozhodujícím a volby delegátů v rámci ZO se neuskuteční. Rozhodným dnem pro určení počtu delegátů je v tomto případě vždy den svolání konference, resp. sjezdu.
(7) Zvolený delegát konference či sjezdu může být zastoupen zvoleným náhradníkem. Místo neregistrovaných delegátů se mohou registrovat přítomní náhradníci v určeném pořadí:
a) v případě omluvy delegáta svolavateli nebo jím pověřené osobě (dále jen „pověřená osoba“) před zahájením jednání;
b) 10 minut po ustavení mandátové komise nebo po zahájení pokračování jednání, pokud zvolený delegát neoznámil pověřené osobě, že na jednání dorazí později (oznámení lze provést i pomocí SMS zprávy);
c) 30 minut po ustavení mandátové komise nebo zahájení pokračování jednání.
Nahrazený delegát se stává prvním náhradníkem. Nahrazený náhradník zůstává náhradníkem.
(8) V průběhu jednání je náhrada zvoleného a registrovaného delegáta za náhradníka možná, pokud s tím delegát osobně vysloví souhlas mandátové komisi.
§ 19 Ustanovení doplňující
(1) Pozbude-li někdo během jednání orgánu svůj mandát v důsledku odstoupení z funkce nebo odvolání z ní, platí jeho mandát až do konce jednání.
(2) Získá-li někdo mandát volbou na jednání, nabývá jeho mandát účinnosti okamžikem skončení jednání.
(3) Do funkce v ZO, nebo orgánu MO nebo KO je možno zvolit jen člena této ZO, MO nebo KO. Stejné omezení se vztahuje na volbu delegátů. U zvolených delegátů sjezdu nezaniká při přestupu do jiné ZO mandát stejně jako u zvolených delegátů KK, pokud zůstávají členy dané KO.
(4) Pokladník ZO může být současně místopředsedou ZO či členem RZO.
(5) Orgány mohou k vypracování stanovisek a k odborným posouzením zřizovat pracovní skupiny. Při zřízení určí orgán zásady činnosti a jednání skupiny.
(6) Všude, kde se v textu mluví o předsedovi orgánu, úprava platí obdobně také pro spolupředsedy či vedoucí.
ČÁST II – VOLEBNÍ ŘÁD
§ 20 Podávání kandidatur, způsob a průběh voleb
(1) Nerozhodne-li orgán jinak, podávají se nejprve návrhy kandidátů, a to vždy veřejně a přímo, jménem člena strany – předkladatele návrhu. Kandidát, který byl navržen jiným účastníkem jednání než sám sebou, s kandidaturou vysloví souhlas, nebo ji odmítne. Poté, byl-li podán odůvodněný návrh na veřejnou volbu (aklamaci), například tehdy, je-li počet kandidátů totožný s počtem mandátů, nebo na volbu podle § 23/5 a nemají-li vůči tomu kandidáti námitky, rozhodne orgán o tomto návrhu. Jinak platí, že volba je tajná.
(2) Tajné volby řídí a jejich výsledky vyhlašuje předseda volební komise. Veřejné volby a volbu podle § 23/5 řídí předsedající, pokud orgán nerozhodne, že i tuto volbu bude řídit předseda volební komise. Předsedající nechá zvolit volební komisi podle § 6 nejpozději bezprostředně poté, co je zřejmé, že volba bude tajná nebo poté, co orgán rozhodne, že volbu bude řídit volební komise.
(3) Pokud to nevyplývá ze stanov nebo z povahy a možností volby, orgán rozhodne, zda bude volit dle § 23, § 24 nebo § 25.
(4) Každému kandidátovi přidělí volební komise losem pořadové číslo. V tomto pořadí přednesou kandidáti svůj projev a stručně odůvodní, proč kandidují. V tomto pořadí jsou též kandidáti uvedeni na hlasovacím lístku nebo jsou jim v tomto pořadí přiřazena tlačítka na hlasovacím zařízení.
§ 21 Hlasovací lístky
(1) Pro každé kolo voleb zajistí volební komise jednotné hlasovací lístky, nezaměnitelné s hlasovacími lístky pro jiné volby či jiné kolo voleb. Účastníkům jednání s hlasem rozhodujícím (dále jen účastníci voleb) vydá volební komise hlasovací lístky a zároveň eviduje, kterým účastníkům voleb lístek vydala.
(2) Hlasovací lístek obsahuje
a) pro volbu jedním přenosným hlasem dle § 25 jména všech kandidátů a pokyny k hlasování dle vzoru hlasovacího lístku uvedeného v Příloze č. 1;
b) pro většinovou jednomandátovou volbu dle § 23 a pro většinovou vícemandátovou volbu dle § 25 jména a volební komisí přidělená pořadová čísla všech kandidátů.
(3) Účastníkům voleb mohou být též vydány nepotištěné hlasovací lístky, na něž sami uvedou jména kandidátů. V tom případě je povinností volební komise zajistit, aby v prostoru pro hlasování byl viditelně umístěn seznam všech kandidátů pro příslušné kolo volby a v případě volby jedním přenosným hlasem zároveň pokyny k hlasování uvedené v Příloze č. 1.
§ 22 Hlas a hlasování při volbách
(1) Hlasem se rozumí
a) v případě tajné volby platný hlasovací lístek odevzdaný účastníkem voleb dle odst. 6;
b) v případě veřejné volby účastník hlasování, který se vyslovil pro jednu z variant hlasování uvedených v § 8/3;
c) v případě jednomandátové většinové volby konané pomocí hlasovacího zařízení (§ 23/5) zmáčknutí tlačítka na tomto hlasovacím zařízení.
(2) Účastníci většinových voleb dle § 23 (s výjimkou volby podle § 23/5) nebo § 24 hlasují zakroužkováním pořadového čísla vybraných kandidátů či vybraného kandidáta na hlasovacím lístku. V případě uvedeném v § 21/3 hlasují napsáním příjmení, případně jména a příjmení vybraných kandidátů či vybraného kandidáta či příjmení a jména.
(3) Účastníci volby dle § 25 hlasují v souladu s pokyny k hlasování uvedenými v Příloze č. 1, jinak je hlas neplatný.
(4) Při většinové jednomandátové volbě dle § 23 se na hlasovacím lístku zakroužkuje, případně jmenovitě uvede nejvýše jeden kandidát, jinak je hlas neplatný.
(5) Při většinové vícemandátové volbě dle § 24 se na hlasovacím lístku zakroužkuje, případně jmenovitě uvede nejvýše tolik kandidátů, jaký je počet členů voleného orgánu, jinak je hlas neplatný.
(6) Hlasovací lístek vhodí účastník volby do uzavřené schránky pod dohledem členů volební komise.
§ 23 Většinová jednomandátová volba
(1) Kandidát je zvolen, pokud získá nadpoloviční většinu hlasů. Pokud žádný kandidát nadpoloviční většinu hlasů nezíská, koná se druhé kolo voleb. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří v prvním kole získali nejvíce hlasů.
(2) Pokud ani ve druhém kole nezíská žádný kandidát nadpoloviční většinu hlasů, konají se nové volby.
(3) Je-li na funkci navržen pouze jeden kandidát a neobdrží nadpoloviční většinu hlasů, volební komise vyhlásí nové volby.
(4) Při rovnosti hlasů mezi kandidáty, kteří dosáhli počtu hlasů potřebného k postupu do druhého kola, se mezi nimi rozhoduje novou volbou. Pokud i při opakované volbě nastane rovnost hlasů, rozhodne se mezi kandidáty losem.
(5) V případě, že účastníci jednání mají k dispozici technicky spolehlivá hlasovací zařízení a je dostatečně zajištěna tajnost hlasování, může orgán rozhodnout, že většinová jednomandátová volba bude probíhat pomocí těchto hlasovacích zařízení. V takovém případě je každému kandidátovi přiřazeno tlačítko na hlasovacím zařízení odpovídají pořadovému číslu kandidáta určeného podle § 20/4. Volba probíhá zmáčknutím tlačítka na hlasovacím zařízení. Orgán může určit, že pomocí hlasovacího zařízení bude možné vyjádřit i volbu proti všem kandidátům a v takovém případě přidělí této možnosti tlačítko na hlasovacím zařízení.
§ 24 Většinová vícemandátová volba
(1) V prvním a druhém kole jsou zvoleni ti kandidáti, kteří získají nadpoloviční většinu platných odevzdaných hlasů.
(2) Pokud je po prvním kole počet zvolených kandidátů nižší než počet příslušných mandátů, vyhlásí volební komise druhé kolo voleb. Do tohoto druhého kola postupují nezvolení kandidáti, kteří získali v prvním kole alespoň 25 procent hlasů. Pokud ani druhé kolo nevedlo k obsazení všech mandátů, koná se třetí kolo.
(3) Do třetího kola postupují ti nezvolení kandidáti z druhého kola, kteří v něm získali alespoň 30 procent hlasů. Ve třetím kole jsou zvoleni kandidáti, kteří obdrží více než 40 procent hlasů.
(4) Pokud je počet kandidátů, kteří v prvním či ve druhém kole získají nadpoloviční většinu hlasů, respektive více než 40 procent hlasů ve třetím kole, vyšší než počet dosud neobsazených mandátů, jsou zvoleni ti, kteří v daném kole obdrželi více hlasů. Nelze-li takto obsadit mandáty kvůli rovnosti hlasů mezi kandidáty, jsou zvoleni ti, kteří obdrželi více hlasů v předchozím, případně v prvním kole voleb. Nastala-li tato situace po prvním kole voleb nebo pokud měli tito kandidáti ve všech kolech stejné množství hlasů, koná se mezi těmito kandidáty doplňkové kolo voleb. Pokud i v něm dojde k rovnosti hlasů, rozhodne los.
(5) Pokud ani po třetím kole nejsou obsazeny všechny mandáty, konají se na dosud neobsazené mandáty nové volby. Orgán může rozhodnout, že v nových volbách nemohou kandidovat kandidáti, kteří v prvním kole předchozí volby nezískali alespoň 20 procent hlasů.
(6) Volí-li se veřejně, hlasuje se o každém z kandidátů odděleně, pokud o to požádá alespoň jeden z nich.
§ 25 Volba jedním přenosným hlasem
(1) Volbu jedním přenosným hlasem lze použít při volbě jednoho nebo více mandátů.
(2) Každý platný hlasovací lístek má váhu, která určuje důležitost daného hlasu při zpracování. Na počátku zpracování mají všechny hlasovací lístky váhu 1, během zpracování se jejich váha může snižovat.
(3) Počtem hlasů pro kandidáta se rozumí součet vah platných hlasovacích lístků, na nichž má tento kandidát nejvyšší preferenci.
(4) Kandidát je zvolen, pokud počet hlasů pro něj překročí kvótu. Kvóta při obsazování určitého mandátu je rovna podílu počtu platných odevzdaných hlasovacích lístků ku děliteli. Pokud záleží na pořadí obsazovaných mandátů, je dělitelem počet mandátů předtím v této volbě obsazovaných zvýšený o počet stejných mandátů jako právě obsazovaný mandát a o jedna. Stejný mandát má stejnou „důležitost“, například u tzv. řadových členů RKO nebo PSZ. Pokud nezáleží na pořadí obsazovaných mandátů, je dělitelem počet volených mandátů zvýšený o jedna.
(5) Přesáhne-li počet hlasů pro kandidáta kvótu, přenášejí se nespotřebované hlasy na kandidáta s následující preferencí. Pokud počet hlasů pro žádného z kandidátů nepřesáhne kvótu, je kandidát s nejnižším počtem hlasů vyřazen ze sčítání. Jeho hlasy se přenášejí na kandidáty s následující preferencí. Podrobnosti postupů dle tohoto odstavce stanoví Příloha č. 2.
(6) Pokud záleží na pořadí zvolených kandidátů, získávají kandidáti mandáty v pořadí podle klesající podpory. Pokud záleží na pohlaví zvolených kandidátů, při obsazování posledních mandátů v pořadí jsou vyřazeni kandidáti již dostatečně zastoupeného pohlaví. Podrobnosti postupů dle tohoto odstavce stanoví Příloha č. 3.
(7) Pokud po ukončení zpracování hlasovacích lístků nejsou obsazeny všechny mandáty, koná se na neobsazené mandáty nová volba.
(8) Pro sčítání hlasů se používá počítačový program, který splňuje pravidla pro sčítání hlasů uvedená v Přílohách č. 2 a 3 a je dostupný ke stažení na veřejně dostupné webové stránce. Volební komise je povinna na vyžádání poskytnout kterémukoli delegátovi:
a) kompletní zdrojové texty všech použitých programů;
b) všechny použité programy ve spustitelném tvaru;
c) popis nastavení všech jejich parametrů a použitou metodiku zpracování;
d) po vyhlášení výsledků volby též úplné soubory obsahující údaje ze všech hlasovacích lístků včetně popisu jejich datového formátu.
§ 26 Výsledky voleb
(1) Výsledky každého kola voleb vyhlašuje předseda volební komise.
(2) Na sjezdu volební komise o výsledcích voleb vyhotovuje zprávu, která je přílohou zápisu a kterou podepisují všichni její členové. Přílohou zprávy o výsledcích voleb jedním přenosným hlasem dle § 25 je vstupní soubor s přiřazenými preferencemi kandidátů na hlasovacích lístcích a výpis průběhu zpracování. V ostatních případech je výsledek voleb součástí zápisu.
§ 27 Archivace a přepočítávání
(1) Hlasovací lístky se archivují v zapečetěném obalu do příštího jednání daného orgánu a v případě sjezdu alespoň jeden rok. V případě pochybnosti o správnosti provedeného hlasování je možno ji vyvrátit přepočítáním nebo ověřením hlasovacích lístků. Pečeť se odstraňuje jen v přítomnosti zástupce příslušného revizního orgánu. Po ověření a přepočítání se hlasovací lístky znovu zapečetí.
(2) Povinností volební komise sjezdu je uložit všechny údaje uvedené v § 25/8 po skončení voleb v elektronické podobě na datový nosič a tento nosič společně s hlasovacími lístky předat k archivaci podle odst. 1.

Příloha č. 1 Volebního řádu
Vzor hlasovacího lístku pro volbu jedním přenosným hlasem lze stáhnout níže v souborech ke stažení.

Příloha č. 2 Volebního řádu
Postup zpracování hlasů jedním přenosným hlasem ve volbě podle § 25/5:
a) Všeobecná pravidla a definice:
i/ Výpočty se konají s přesností na alespoň pět desetinných míst.
ii/ Nejvyšší preferencí na hlasovacím lístku se rozumí nejnižší číslo na hlasovacím lístku přidělené účastníkem volby.
iii/ Při zahájení sčítání mají všechny hlasovací lístky váhu rovnu jedné.
iv/ Počet hlasů pro kandidáta se rovná součtu vah všech hlasovacích lístků, na nichž má kandidát nejvyšší preference ze všech kandidátů.
v/ Sčítání hlasů končí, když jsou všichni kandidáti vyřazeni ze zpracování.
vi/ Pokud je kandidát vyřazený, k jemu přiřazeným preferencím se nepřihlíží.
vii/ V případě rovnosti počtu hlasů v průběhu zpracování je rozhodující počet hlasů při zahájení zpracování. Pokud je i tento počáteční počet hlasů stejný, je zvolen ten, který byl vylosován pro vyšší umístění na hlasovacím lístku dle § 20/4 či případně vyřazen ten, který byl vylosován pro nižší umístění na hlasovacím lístku dle § 20/4.
b) Zvolen je kandidát s nejvyšším počtem hlasů, pokud překročí kvótu. Váhy hlasovacích lístků, které byly započteny do jeho počtu hlasů, jsou přepočítané podle následujícího vzorce:
stávající váha hlasovacího lístku
násobená [počtem hlasů pro zvoleného kandidáta sníženým o Kvótu]
dělená počtem hlasů zvoleného kandidáta.
Po přepočtu vah hlasovacích lístků je zvolený kandidát vyřazen z dalšího zpracování.
c) Pokud žádný z kandidátů nemá počet hlasů vyšší než je Kvóta, je kandidát s nejnižším počtem hlasů vyřazen.

Příloha č. 3 Volebního řádu
Postup sčítání hlasů jedním přenosným hlasem ve volbě podle § 25/6:
Pořadí volených mandátů se určí podle následujících principů: předseda voleného orgánu je první v pořadí. Pořadí mezi místopředsedy je stejné jako pořadí, ve kterém zastupují předsedu. Členové orgánu bez funkce v orgánu jsou poslední v pořadí. Mandáty, se kterými je spojená stejná funkce v orgánu, mají stejné pořadí. Mandáty, se kterými není spojená žádná funkce v orgánu, mají stejné pořadí. Orgán, který volí, určí případně pořadí ostatních volených funkcí v orgánu.
Zpracování v každém cyklu probíhá v krocích 1 a 2. Pouze první cyklus začíná krokem 2, na jehož začátku má každý hlasovací lístek váhu rovnající se 1. V každém cyklu je při zpracování v kroku 2 obsazován jeden mandát. V jednom cyklu se používá stejná kvóta v obou krocích. Zpracování v každém kroku probíhá podle Přílohy č. 2 s následujícími modifikacemi:

krok 1) Zahájí se nové zpracování podle Přílohy č. 2. V tomto kroku nemůže žádný kandidát získat mandát. Kandidáti, kteří získali mandát v kroku 2 v předchozích cyklech, se účastní zpracování tak, že jim tento mandát nemůže být odňat, a při posuzování počtu hlasů dle písm. c Přílohy č. 2 se k jejich počtu hlasů nepřihlíží. Části vah hlasů pro kandidáty s mandátem, které by byly využity na získání mandátu v tomto kroku dle písm. b Přílohy č. 2, se nepočítají do nového zpracování v kroku 2. Postup dle písm. b Přílohy č. 2 není aplikován na kandidáty bez mandátu. Kandidáti bez mandátu, kteří se voleb v kroku 2 v předchozím cyklu nezúčastnili, jsou úvodem ze zpracování vyřazeni.

krok 2) Zahájí se nové zpracování dle Přílohy č. 2. Váhy hlasovacích lístků po ukončení kroku 1 jsou brány jako výchozí. Kandidáti, kteří získali mandát v kroku 2 v předchozích cyklech, jsou vyřazeni z tohoto zpracování. V tomto kroku se neaplikují postupy dle písm. b a c Přílohy č. 2, místo toho jsou kandidáti s nejnižším počtem hlasů postupně vyřazeni. Kandidát získává další mandát v pořadí volených mandátů, pouze pokud počet hlasů pro něj přesáhne kvótu a zároveň se stane jediným kandidátem, který není vyřazen. Pokud by v tomto kroku mohlo dojít k porušení čl. 28/6 nebo čl. 18 stanov, jsou kandidáti více zastoupeného pohlaví na jeho začátku vyřazeni. Vyřazeni na začátku tohoto kroku jsou také kandidáti, jejichž zvolení by obnášelo porušení jiných pravidel, kterým se volící orgán řídí. Pokud jsou všichni kandidáti vyřazeni a žádný z nich nepřekročil kvótu, je daný mandát neobsazený.