Jednací řád Strany zelených

Tento jednací a volební řád přijala Republiková rada Strany zelených dne 15. ledna 2006 v Pardubicích s účinností od 31. 1. 2006. Ve znění doplňku z jednání RR dne 9. 1. 2010 a 1. 9. 2012. Část II – Volební řád – je ve znění schváleném sjezdem SZ dne 23. 11. 2012 v České Třebové, ve znění podle změn schválených RR dne 20. ledna 2014 a ve znění změn schválených RR dne 7. listopadu 2015. Ve znění doplňku schváleného sjezdem dne 24. ledna 2016 v Praze.

ČÁST I – JEDNACÍ ŘÁD

§ 1 úvodní ustanovení

(1) Jednací řád upravuje přípravu, svolávání, průběh jednání, usnášení a další otázky jednání orgánů Strany zelených (dále jen SZ) uvedených ve stanovách SZ (dále jen stanovy).

(2) Orgán se může řídit vlastním jednacím řádem, pokud jeho ustanovení nejsou v rozporu s tímto řádem.

(3) O otázkách neupravených tímto řádem, popřípadě o dalších zásadách svého jednání, rozhodují orgány v mezích obecně závazných právních předpisů, stanov a dalších stranických předpisů samostatně.

§ 2 výklad některých pojmů

(1) Kde je uvedeno, že úkon vykoná spolupředseda či předseda orgánu, znamená to, že ho může vykonat i jiný člen téhož orgánu. Nepřítomného nebo nečinného spolupředsedu či předsedu (spolupředsedu) (viz čl. 19/2 stanov, resp. čl. 28/8 stanov SZ) zastupuje ve všech úkonech zvolený druhý spolupředseda, místopředseda či místopředsedové v pořadí, v jakém bylo určeno jejich zastupování. Není-li takového zástupce, zastupuje spolupředsedu či předsedu kterýkoli člen orgánu, jemuž předsedá, a to z pověření tohoto orgánu, a není-li takového pověření, pak z pověření spolupředsedy či předsedy nebo osoby, která ho dosud zastupovala. Spolupředseda či předseda ani jeho zástupce však sám nerozhoduje v případech, kdy je rozhodovací právo svěřeno vnitřním předpisem celému orgánu.

(2) Kde je uvedeno, že sdělení se poskytuje osobně či ústně, rozumí se tím také telefonicky.

(3) Kde je uvedeno, že sdělení se poskytuje písemně nebo že se písemnost zasílá, rozumí se tím také sdělení dopravované elektronickou poštou (e-mail), ne však ve formě textové zprávy (SMS). Použití SMS je možné jen tehdy, pokud to stranický předpis výslovně uvádí.

(4) Kde je uvedeno, že zásilka se zasílá doporučeně, rozumí se tím také zaslání elektronickou poštou s požadavkem potvrzení přijetí.

(5) Kde je uvedeno „pokud není určeno jinak“, rozumí se tím určení nejen tímto řádem, ale i stanovami, vlastními jednacími řády orgánů a dalšími předpisy SZ.

§ 3 příprava jednání

(1) Program jednání navrhuje orgán nebo jeho spolupředsedové či předseda.

(2) Přípravu jednání organizují spolupředsedové či předseda orgánu či jeho vedoucí podle stanoveného programu. Při rozhodnutí o svolání orgánu k jednání vždy stanoví místo, čas, odhadovanou dobu jednání a program jednání. Tyto náležitosti jsou součástí pozvánky.

(3) Pokud není určeno jinak, pozvánka, návrh programu jednání a materiály, které jsou podkladem pro jednání orgánu, se rozesílají nejméně pět dní před jednáním.

(4) Svolavatel jednání je povinen pozvánku na jednání zaslat také předsedům revizního a výkonného orgánu stejné úrovně a předsedům revizního a výkonného orgánu nejbližší vyšší úrovně.

(5) Mimořádné jednání orgánu je svoláno tak, aby se konalo ve lhůtě 30 dní od doručení žádosti o svolání. Výjimkou je mimořádný sjezd, který se koná ve lhůtě 60 dnů od doručení žádosti o svolání.

(6) Materiály pro jednání obsahují: a) název materiálu,
b) obsah materiálu,
c) návrh usnesení a případně důvodovou zprávu.

(7) Důvodová zpráva obsahuje zejména:
a) zhodnocení dosavadního stavu,
b) rozbor příčin a nedostatků,
c) odůvodnění navrhovaných opatření a jejich případný ekonomický nebo jiný dopad,
d) informaci o tom, zda byl materiál a návrh projednán jinými orgány a s jakými výsledky.

(8) Předkládané materiály jsou zpracovány tak, aby umožnily účastníkům jednání věc posoudit a přijmout rozhodnutí.

(9) Návrhy účastníků jednání, které mají být zahrnuty do programu jednání, předkládají navrhovatelé písemnou formou příslušnému orgánu nebo jeho spolupředsedům či předsedovi ve lhůtě, kterou orgán určí.

(10) Hlasování per rollam je přípustné pouze v případě, že si příslušný orgán stanoví způsob a podmínky platnosti takového hlasování.

(11) Předsedající zajistí, aby bylo na jednání k dispozici aktuální znění stanov a jednacího řádu strany.

§ 4 usnášeníschopnost

(1) Účastníkem jednání orgánu se rozumí člen orgánu či zvolený delegát podle článku 13 stanov.

(2) Každý orgán se může platně usnášet, je-li jeho jednání přítomna nadpoloviční většina účastníků, přičemž účastníci, kteří se podle stanov jednání účastní z titulu své funkce nebo postavení, aniž musejí být voleni, se do počtu, z něhož se vypočítává nadpoloviční většina, nezahrnují. Tato podmínka platí po celou dobu jednání. Výjimkou je členská schůze základní organizace (viz § 11), jednání sjezdu (viz § 13/3) a jednání konference podle § 12/1.

(3) K platnosti usnesení každého orgánu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny hlasujících účastníků, pokud není určeno jinak.

(4) Schopnost odborných sekcí se usnášet může upravit řád odborných sekcí případně řády jednotlivých sekcí odlišně.

(5) Účast na jednání každého orgánu SZ stvrzují jednající osoby a hosté podpisem do prezenční listiny.

§ 5 zásady jednání

(1) Jednání řídí spolupředseda či předseda orgánu nebo jiný člen SZ, jehož spolupředsedové či předseda pověří (dále jen předsedající).

(2) Na začátku jednání se určí zapisovatel a ověřovatel zápisu (viz §10). Poté, co jsou zvoleny pracovní orgány podle § 6 a předsedající nebo předseda mandátové komise sdělí účastníkům, zda je orgán schopen se usnášet, pokračuje předsedající v jednání předložením návrhu programu ke schválení. K návrhu programu lze uplatňovat pozměňující návrhy na zařazení nového bodu programu, na vypuštění bodu programu nebo na přesunutí bodu programu. Předkládající má právo přednést odůvodnění takového návrhu.

(3) Předsedající řídí jednání tak, aby mělo pracovní charakter a věcný průběh bez zbytečných formálností.

(4) Orgán posoudí plnění usnesení z předchozího jednání.

(5) Závěry jednání o bodu jednání, o opatření orgánu a způsob kontroly plnění každého usnesení jsou v něm formulovány stručně, adresně, s termíny a odpovědností za splnění ukládaných úkolů.

(6) Členové orgánu mají právo při jednání vznášet dotazy, připomínky a podněty na spolupředsedy či předsedu, místopředsedy a další přítomné funkcionáře a požadovat na nich vysvětlení.

(7) Na dotazy a připomínky odpovídá dotazovaný bezodkladně. Připomínky, jejichž obsah vyžaduje prošetření nebo jiné opatření nebo na písemný dotaz, zodpoví dotazovaný písemně nejpozději do třiceti dnů.

(8) Pokud vyjádří tazatel s vyřízením svého dotazu nespokojenost, poznamená se to na jeho žádost do zápisu. Orgán může k dotazu a odpovědi zaujmout stanovisko usnesením.

§ 6 pracovní orgány

(1) Při jednání konference, republikové rady či sjezdu SZ nechá nejprve předseda orgánu zvolit pracovní orgány, a to:
a) alespoň tříčlenné pracovní předsednictvo, které pověří jednoho svého člena řízením celého nebo části jednání (dále jen předsedající),
b) alespoň tříčlennou mandátovou komisi, která
- zvolí ze svých řad svého předsedu, oznámí výsledek volby předsedajícímu a ten jej oznámí účastníkům,
- ověří platnost mandátů přítomných delegátů konference či sjezdu, resp. členů RR a zjistí, zda je orgán usnášeníschopný; v případě sporných mandátů rozhodne o jejich platnosti; předseda komise pak sdělí výsledek účastníkům jednání,
- v průběhu jednání kontroluje usnášeníschopnost orgánu,
- v průběhu jednání zajišťuje sčítání hlasů při hlasování.
c) alespoň tříčlennou návrhovou komisi, která
- zvolí ze svých řad svého předsedu, oznámí výsledek volby předsedajícímu a ten jej oznámí účastníkům,
- v průběhu jednání připravuje návrhy usnesení k jednotlivým bodům programu, tyto návrhy předkládá předseda komise orgánu ke schválení,
d) a jsou-li na programu jednání volby, pak též alespoň tříčlennou volební komisi, která
- zvolí ze svých řad svého předsedu, oznámí výsledek volby předsedajícímu a ten jej oznámí účastníkům,
- v případě volby tajným hlasováním zajišťuje rozdávání volebních lístků, dohlíží na řádný průběh voleb; předseda volební komise vyhlašuje výsledky voleb.

(2) Při jednání konference či RR může plénum, pokud je to účelné, pověřit výkonem funkcí pracovních orgánů vždy jednoho z účastníků jednání. Tato výjimka se nemůže uplatnit na volební komisi.

(3) Pro volbu pracovních komisí jednání není nezbytné čekat na zprávu mandátové komise.

(4) Při jednání orgánů neuvedených v odst. 1 nemusejí být pracovní orgány vytvářeny. Předsedajícím je spolupředseda či předseda příslušného orgánu. Účastníci po zahájení jednání mohou pověřit jednoho z členů výkonem funkce mandátové, volební a návrhové komise.

§ 7 návrhy a rozprava

(1) Úvodní slovo k bodu zařazenému na program jednání a případně obsah důvodové zprávy k němu přednáší předkladatel. Poté zahájí předsedající rozpravu.

(2) Do rozpravy se přihlašují účastníci jednání zvednutím delegačního lístku, a není-li lístek používán, pak pouhým zvednutím ruky.

(3) Do rozpravy k danému bodu se mohou účastníci přihlásit pouze do vyhlášení konce rozpravy.

(4) Nikdo, komu předsedající neudělil slovo, se ho nemůže ujmout.

(5) Bylo-li zahájeno hlasování, nemůže být až do oznámení, zda byl návrh přijat, nikomu uděleno slovo.

(6) Řečník se v diskusi neobrací přímo na jiné jednající osoby a případné dotazy na ně se vznáší prostřednictvím předsedajícího.

(7) Tatáž osoba může v jednom bodu programu pronést v rozpravě nejvýše dva příspěvky.

(8) Pokud není určeno jinak, pak příspěvek k jednomu bodu jednání může trvat nejvýše tři minuty, u předkladatele nejvýše pět minut, a je-li předkladatelů více, pak celkem deset minut. Do časového limitu předkladatele se nepočítá hlasování o jednotlivých ustanoveních přijímaného předpisu. Před hlasováním dostane předkladatel vždy slovo v délce dvou minut a je-li předkladatelů více, pak v délce tří minut.

(9) Orgán může rozhodnout, že členové SZ, kteří se účastní jednání bez hlasovacího práva, se mohou účastnit rozpravy, popřípadě též předkládat návrhy. Člen revizního orgánu má toto právo vždy (viz čl. 22/6 stanov). Orgán může udělit slovo i hostům, kteří nejsou členy SZ.

(10) Pokud přihlášenému účastníkovi jednání nebylo ještě uděleno slovo, nemůže se přihlásit do rozpravy k dalšímu vystoupení.

(11) Orgán může rozhodnout, že část jeho jednání bude neveřejná, pokud koná poradu o
a) přijímání nových členů do SZ,
b) pořádkovém opatření,
c) o hospodářských záležitostech citlivé povahy a těch, v nichž se vyskytuje obchodní tajemství,
d) o citlivých otázkách volební strategie,
e) o předvolební nebo povolební koalici.

Revizní orgán může vyloučit stranickou veřejnost z přítomnosti i po dobu porady o přijetí usnesení a po dobu hlasování o návrzích a protinávrzích. Usnesení všech orgánů se vyhlašují veřejně.

(12) Pro účely tohoto řádu se údaji citlivé povahy rozumějí údaje, jejichž zveřejnění by podle názoru stranického orgánu, který o vyloučení stranické veřejnosti rozhoduje, mohlo poškodit zájmy strany.

(13) Je-li stranická veřejnost vyloučena, uplatní se právo členů revizních komisí podle článků 22/6 a 28/10 stanov tak, že se jednání zúčastní člen revizní komise, jehož tím komise pověřila, nebo její předseda, nebo člen komise, kterého tím pověří předseda komise.

(14) Každý účastník jednání může podat při projednávání kteréhokoliv bodu návrh na ukončení rozpravy, pokud se část rozpravy již uskutečnila. Po podání návrhu předsedající přečte jména osob do rozpravy ještě přihlášených a vyzve přítomné, aby se do rozpravy případně ještě přihlásili. Pak nechá o návrhu na ukončení rozpravy hlasovat.

(15) Je-li v projednávání bodů, stanovených programem jednání, zpoždění, může předsedající sám rozhodnout, že se časový limit příspěvků zkrátí i omezit počet vystoupení jednajících osob na jediné vystoupení k projednávanému bodu. Tato rozhodnutí může učinit jen po skončení projednávání bodu programu jednání a před zahájením projednávání dalšího.

(16) Bez ohledu na pořadí přihlášky do rozpravy je přednostně uděleno slovo tomu účastníku jednání, který vznáší námitku k nedodržení jednacího řádu, stanov nebo platných právních předpisů (procedurální námitka), nebo připomínku týkající se osvětlení, teploty v místnosti, slyšitelnosti a dalších technických podmínek jednání (technická připomínka). Přednesení procedurální námitky a technické připomínky nemá překročit dobu jedné minuty. V případě, že vznesená připomínka nebude svou povahou technická, předsedající řečníkovi odebere slovo. O procedurální námitce rozhodne předsedající bez rozpravy. V případě nespokojenosti nemá řečník právo požadovat, aby rozhodl orgán, nebo aby jeho nespokojenost byla zaznamenána v zápise.

(17) Ruší-li někdo průběh jednání, předsedající ho napomene. Pokud v rušení neustane, může ho vykázat nebo i nechat vyvést z jednací místnosti.

(18) Nemluví-li řečník k věci nebo překročí-li stanovený časový limit, odebere mu předsedající po upozornění slovo.

§ 8 hlasování

(1) Kdo není přítomen, může předem vystavit písemný souhlas s tím, že bude kandidovat, nebo že přijme pověření k nějaké činnosti. Jinak nemůže být zvolen, případně pověřen.

(2) Volbu delegáta na KK nebo na sjezd nemohou ti, kteří ho volí, jakkoli podmiňovat. Zejména nesmějí určovat způsob, jak má na KK nebo na sjezdu hlasovat nebo volit.

(3) Při hlasování dodržuje předsedající následující pořadí otázek:
"Kdo je pro?"
"Kdo je proti?"
"Kdo se zdržel hlasování?"

(4) Předsedající se může spokojit s konstatováním, že se pro návrh vyslovila optická většina. Pokud kterýkoliv účastník nesouhlasí s určením výsledku optickou většinou, musí být hlasy přepočítány.

(5) Při jednoduchých návrzích se předsedající může dotázat, nemá-li nikdo námitek proti zvolenému postupu. Pokud námitek není, je vysloven s postupem konsenzus; podle povahy věci to předsedající může nechat uvést v zápise. Pokud je námitka vznesena, nechá o ní předsedající hlasovat.

(6) V případě, že je předložen návrh usnesení v několika variantách, hlasuje se nejprve o variantě, kterou doporučuje návrhová komise nebo předsedající, pokud nebyla zvolena návrhová komise.

(7) V případě uplatnění protinávrhu se nejdříve hlasuje o tomto protinávrhu. Je-li podáno protinávrhů více, pak se nejdříve hlasuje o protinávrhu, který byl podán jako poslední. Před hlasováním předsedající upozorní na to, že bude-li protinávrh schválen, o dalších protinávrzích a původním návrhu se hlasovat nebude. Schválením jedné varianty se považují ostatní protinávrhy a původní návrh za nepřijaté.

(8) Pokud se hlasuje o návrhu či protinávrhu, k němuž byly podány pozměňovací návrhy, hlasuje se nejprve o všech pozměňovacích návrzích v pořadí, jak byly podány, nebo v pořadí, které doporučí návrhová komise. Předsedající vyloučí z hlasování ty pozměňovací návrhy, které jsou nehlasovatelné s ohledem na již přijaté pozměňovací návrhy, případně dá hlasovat jen o jejich hlasovatelné části. Po přijetí pozměňovacích návrhů se hlasuje o celém návrhu ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

(9) Vyžaduje-li povaha usnesení, aby se hlasovalo o jednotlivých bodech navrženého usnesení odděleně, stanoví předsedající jejich pořadí pro postupné hlasování. Na žádost kterékoli jednající osoby lze hlasovat odděleně o jednotlivých částech předloženého návrhu, pokud je možné návrh rozdělit.

(10) Předsedající vždy oznámí, zda se hlasuje o pozměňovacím návrhu nebo o protinávrhu. K otázce, zda jde o pozměňovací návrh nebo protinávrh, může vyslechnout jeho předkladatele, rozprava se však nepřipouští.

(11) Jestliže žádná z předložených variant nezíská při hlasování potřebnou většinu, může předsedající přerušit jednání a ustavit podle návrhů jednajících osob dohodovací skupinu. Do skupiny jmenuje předsedající sudý počet členů, nejméně dva, nejvíce osm. Dohodovacímu řízení pak předsedá předsedající. Uzavře-li se dohoda, která nasvědčuje tomu, že změněný či nový návrh získá potřebnou většinu, obnoví předsedající jednání, přednese nový návrh a nechá o něm hlasovat. Nezíská-li návrh ani nyní potřebnou většinu, prohlásí předsedající návrh za odmítnutý.

(12) Předsedající může ustavit dohodovací skupinu i před podáním návrhu na usnesení a před volbou a přerušit za účelem jednání této skupiny rozpravu k danému bodu jednání.

(13) Návrhy usnesení předkládá návrhová komise na základě materiálu pro jednání a podle návrhů přednesených v rozpravě, o jiných návrzích nelze hlasovat. Návrhy usnesení přednesené v rozpravě jsou podávány v písemné podobě, s výjimkou těch, které jednoduchým způsobem mění některé z již navržených usnesení. Předsedající po ukončení rozpravy vyzve návrhovou komisi k přednesení návrhu usnesení.

(14) Schválené usnesení lze během téhož jednání změnit nebo zrušit, pokud o to písemně požádá aspoň jedna pětina jednajících osob. Pro změnu usnesení nebo jeho zrušení je pak nutný souhlas aspoň tří pětin přítomných jednajících osob.

§ 9 veřejné hlasování a tajné volby

(1) O návrzích, které nemají povahu volby, se hlasuje veřejně. Tajné hlasování je možné jen tehdy, rozhodne-li o tom jednající orgán na návrh kteréhokoli účastníka jednání. Návrh na tajné hlasování předkladatel návrhu zdůvodní.

(2) Volba se uskutečňuje tajným hlasováním. Pokud je to účelné, například tehdy, je-li počet kandidujících totožný s počtem mandátů, mohou účastníci jednání rozhodnout o tom, že volby budou provedeny veřejně (aklamací). Jednající orgán musí s veřejnou volbou souhlasit, o souhlasu se rozhoduje aklamací.

(3) Volí-li se do dvou a více mandátů vícemandátového orgánu veřejně, hlasuje se o každém z nich odděleně, pokud o to požádá alespoň jedna z volených osob.

(4) Tajnou volbu i volbu aklamací zajišťuje volební komise. Výsledky volby aklamací – počet hlasů „pro“; „proti“; „zdržel se“ – oznamuje hlasitě předsedajícímu.

§ 10 zápis

(1) Z každého jednání orgánů se vypracovává zápis a zhotovuje se prezenční listina. Zápis pořizuje zapisovatel, kterého jmenuje předsedající a jímž může být kterýkoli člen SZ.

(2) Pokud není uvedeno jinak, podepisuje zápis předsedající a ověřovatel, kteří mají za jeho znění odpovědnost. Ověřovatele volí na začátku jednání orgán z účastníků jednání.

(3) V zápise se uvede název orgánu, místo a čas jednání, jméno a příjmení předsedajícího, zapisovatele a ověřovatele, a dále se v něm uvedou, s výjimkou sjezdu, i jména a příjmení jednajících osob a hostů.

(4) Zápis obsahuje všechna přijatá usnesení s označením předkladatele návrhu, pokud o to předkladatel požádá. Obsahuje i všechna hlasovaná usnesení, která nebyla přijata, s vyznačením počtu hlasů. Zápis může obsahovat rozhodnutí přijaté konsenzem (bez hlasování). Obsahuje též přijaté úkoly a pověření.

(5) Text usnesení, o kterých se nehlasovalo, a záznam rozpravy zápis neobsahuje.

(6) Vyžádá-li si to účastník, uvede se v zápise jeho stručné stanovisko, které při jednání vyjádřil; formulaci poskytne účastník zapisovateli.

(7) Přijatá usnesení jsou označena počtem hlasů „pro“, „proti“, „zdržel se“. Jmenovitě se uvádějí jednotliví hlasující při hlasování jen tehdy, pokud o to hlasující požádá nebo pokud je důsledkem usnesení výkonných orgánů (viz čl. 12/4 stanov) převod peněz ve vyšším plnění než 100 000 korun.

(8) Schválená usnesení poskytuje návrhová komise zapisovateli po jejich schválení, nejpozději bezprostředně po skončení jednání. Celkové usnesení, obsahující schválená usnesení, se nepořizuje.

(9) Pokud není určeno jinak, zápis se vyhotoví a rozesílá do deseti dnů po skončení jednání. Za vyhotovení a rozeslání je odpovědný předseda (spolupředseda) orgánu. Originál (jeden stejnopis) zápisu a prezenční listinu archivuje orgán, z jehož jednání zápis vznikl, v případě sjezdu, RR, PSZ a ÚRK hlavní kancelář. Každý zápis se elektronicky zasílá hlavní kanceláři. Zápis z jednání plenárního a výkonného orgánu se zasílá též reviznímu orgánu na stejné úrovni a výkonnému orgánu o stupeň vyššímu. Zápis z jednání revizního orgánu se posílá reviznímu orgánu o stupeň vyššímu. Zápis se zpřístupňuje všem osobám, které byly nebo měly být na jednání orgánu přítomny, to neplatí v případě zápisu ze sjezdu, kdy se zápis poskytuje v neelektronické podobě jen předsedům (spolupředsedům) ZO a vedoucím OS.

(10) Jména hlasujících o převedu vyšším než 100 000 Kč (viz § 10 odstavci 7) a zápis z neveřejné části jednání (viz § 7 odstavec 11) se zpřístupňují jen členům jednajícího orgánu a členům příslušného a vyššího revizního orgánu; tato jména a tato část zápisu se uchovávají odděleně od zápisu.

(11) S výjimkou údajů uvedených v § 10 odstavci 10 je zápis k dispozici na webových stránkách SZ a jejích organizačních složek.

(12) Pokud není určeno jinak, uchovává orgán, z jehož jednání byl zápis pořízen, a hlavní kancelář zápis pět let.

§11 zvláštní ustanovení pro schůzi ZO

(1) Schůze ZO je usnášeníschopná půl hodiny po zahájení i za nepřítomnosti nadpoloviční většiny svých členů za předpokladu, že byla řádně svolána. V tomto případě však lze hlasovat pouze o bodech, které byly v rozesílaném programu výslovně uvedeny.

(2) Poklesne-li počet přítomných pod tři nebo pod jednu pětinu členů ZO, stává se i tato schůze ZO neusnášeníschopnou.

§12 zvláštní ustanovení pro KK

(1) Krajská konference, která byla svolána s klíčem 1:1, je usnášeníschopná půl hodiny po zahájení i za nepřítomnosti nadpoloviční většiny svých členů za předpokladu, že byla řádně svolána. V tomto případě však lze hlasovat pouze o bodech, které byly v rozesílaném programu výslovně uvedeny. Toto ustanovení vstoupí v účinnost až po změně stanov – viz § 16/6. Poklesne-li počet přítomných pod tři nebo pod jednu pětinu členů KO, stává se i tato krajská konference neusnášeníschopnou.

(2) Svolávací dopis na KK rozesílá předseda (spolupředseda) KO předsedům (spolupředsedům) ZO a všem členům KO, kteří přijímají elektronickou poštu, nejpozději 30 dnů před konáním konference.

(3) Pozvánku a materiály podle navrženého programu rozesílá předseda (spolupředseda) KO všem delegátům, a to nejpozději 14 dní před konáním konference.

(4) Zápis podepisuje zástupce pracovního předsednictva, předseda (spolupředsedové) KO a ověřovatel. Zápis nechá předseda (spolupředsedové) KO zhotovit a rozeslat do 10 dnů od konání KK.

(5) Pro přípravu a konání městské konference se použijí přiměřeně ustanovení pro přípravu a konání KK.

§13 zvláštní ustanovení pro sjezd

(1) V případě konání řádného sjezdu rozesílá PSZ:
a) nejpozději 60 dnů před dnem zahájení sjezdu svolávací dopis všem předsedům (spolupředsedům) KO a ZO a dále všem elektronicky dostupným členům,
b) nejpozději 30 dní před dnem zahájení sjezdu materiály k projednání všem předsedům (spolupředsedům) KO a ZO a dále všem elektronicky dostupným členům,
c) nejpozději 14 dní před dnem zahájením sjezdu pozvánku a navržený program jednání všem delegátům.

(2) Program jednání vždy obsahuje zprávu o hospodaření, zprávu o činnosti PSZ a zprávu o činnosti ÚRK.

(3) Usnášeníschopnost sjezdu se určuje z počtu delegátů, kteří se na sjezd v jeho průběhu dostavili. Tento počet se s odchodem delegátů nesnižuje.

(4) Zápis podepisuje zástupce pracovního předsednictva, předseda SZ a ověřovatel. Zápis nechá předseda SZ zhotovit a rozeslat do 20 dnů od skončení sjezdu.

(5) Kromě zápisu je z průběhu jednání sjezdu pořizován zvukový záznam, za jehož pořízení odpovídá hlavní manažer. Zápis a zvukový záznam ze sjezdu se archivují v hlavní kanceláři po dobu 10 let.

§ 14 volba delegátů konference a sjezdu

(1) Rada příslušné organizační jednotky, respektive PSZ, stanoví klíč pro volbu delegátů nejpozději v den svolání MK, KK nebo sjezdu tak, že každé ZO připadne jeden delegát za určitý započatý počet jejích členů. Klíč se definuje číselným poměrem, tedy např. jako 1:8 (jeden delegát za každých započatých osm členů ZO).

(2) Je-li stanoven klíč k volbě delegátů na konferenci či na sjezd, není ZO povinna delegáty zvolit. Předseda (spolupředsedové) ZO je však povinen schůzi ZO svolat a předložit radě příslušné vyšší organizační jednotky zápis o rozhodnutí ZO delegáty nevolit.

(3) Při volbě delegátů se početní stav dané ZO, z něhož se podle klíče určuje počet delegátů, sníží o počet členů dané ZO, kteří se MK, KK resp. sjezdu účastní podle článku 14/6/b,c stanov v případě MK, podle článku 15/5b,c,d,e stanov v případě KK, resp. Podle článku 16/5 a ii), iii) v případě sjezdu.

(4) Rozhodným dnem pro stanovení počtu delegátů konference dle stanoveného klíče je den svolání konference. Rozhodným dnem pro stanovení počtu delegátů sjezdu dle stanoveného klíče je kalendářní den 270 dní před zahájením sjezdu. Členové ZO, jejichž členství v SZ vzniklo nebo bylo obnoveno po rozhodném dni, se do počtu členů ZO nezapočítají, mohou však být zvoleni za delegáty. V případě sjezdu se do počtu členů ZO nezapočítají rovněž osoby, jejichž členství zaniklo v době od rozhodného dne do dne svolání sjezdu. ZO založená po rozhodném dni pro stanovení počtu delegátů konference či sjezdu delegáty nevysílá.

(5) Klíč pro volbu delegátů sjezdu musí být stanoven tak, aby:
a) minimální počet delegátů volených ZO byl 250 a zároveň
b) počet delegátů volených ZO by poklesl pod 250, pokud by se započatý počet členů ZO na delegáta definovaný klíčem dle odst. (1) zvýšil o jedna.

(6) Pokud je MK, KK či sjezd svolán s klíčem 1:1, jsou všichni členové příslušné organizační jednotky SZ delegáty s hlasem rozhodujícím a volby delegátů v rámci ZO se neuskuteční. Rozhodným dnem pro určení počtu delegátů je v tomto případě vždy den svolání konference, resp. sjezdu.

§ 15 průběh konference a sjezdu

(1) Účastník konference a sjezdu prokazuje své členství a oprávněnost k účasti na jednání zápisem o volbě delegátů své ZO a členským průkazem. Mandátová komise může rozhodnout, že oprávněnost k účasti může posoudit i z jiných písemností, z čestného prohlášení účastníka či předsedy (spolupředsedy) ZO či pokladníka nebo z jejich osobního svědectví.

(2) V naléhavých případech lze materiály k projednání zaslat i po lhůtách uvedených v § 12 odst. 3 a v § 13 odst. 1. Nejpozději lze materiály předložit přímo před zahájením jednání. V těchto dvou případech však konference resp. sjezd může rozhodnout o tom, že materiál předložený po lhůtě neprojedná. Předsedající o tom vždy nechá hlasovat.

(3) Konference resp. sjezd mohou jednat pouze o věcech, které byly zařazeny do programu jednání a o návrzích, s jejichž zařazením do programu vysloví souhlas účastníci jednání.

§ 16 ustanovení doplňující a přechodná

(1) Pozbude-li někdo během jednání orgánu svůj mandát v důsledku odstoupení z funkce nebo odvolání z ní, platí jeho mandát až do konce jednání.

(2) Získá-li někdo mandát volbou na jednání, nabývá jeho mandát účinnosti okamžikem skončení jednání.

(3) Do funkce v ZO, nebo orgánu MO nebo KO je možno zvolit jen člena této ZO, MO nebo KO. Stejné omezení se vztahuje na volbu delegátů.

(4) Pokladník ZO může být současně místopředsedou ZO. Pokladník MO a KO je volen příslušnou konferencí.

(5) Orgány SZ mohou k vypracování stanovisek a k odborným posouzením zřizovat pracovní skupiny. Při zřízení určí orgán zásady činnosti a jednání skupiny.

(6) Zvláštní ustanovení o usnášeníschopnosti konference svolané s klíčem 1:1 (viz §12/1) vstoupí v účinnost až po změně stanov.

(7) Lhůta pro rozeslání svolávacího dopisu na krajské konference svolané v období 9. 1. 2010 až 24. 1. 2010 se zkracuje na 20 dní.

(8) Všude, kde se v textu mluví o předsedovi orgánu, úprava platí v přiměřené míře také pro spolupředsedu, resp. spolupředsedy.

ČÁST II – VOLEBNÍ ŘÁD

§ 17 způsob a průběh voleb

(1) Volby řídí a výsledky voleb vyhlašuje předseda volební komise. Volbu členů volební komise řídí předsedající dle § 6.

(2) Orgán rozhodne, zda bude volit dle § 20, § 21 nebo § 22, nestanoví-li vnitřní předpisy jinak.

(3) Návrhy kandidátů se podávají vždy veřejně a přímo, jménem člena strany – předkladatele návrhu. Kandidát, který byl navržen jiným účastníkem jednání než sám sebou, s kandidaturou vysloví souhlas, nebo ji odmítne.

(4) Každému kandidátovi přidělí volební komise losem pořadové číslo. V tomto pořadí přednesou kandidáti svůj projev a stručně odůvodní, proč kandidují. V tomto pořadí jsou též kandidáti uvedeni na hlasovacím lístku.

§ 18 hlasovací lístky

(1) Pro každé kolo voleb zajistí volební komise jednotné hlasovací lístky, nezaměnitelné s hlasovacími lístky pro jiné volby či jiné kolo voleb. Účastníkům jednání s hlasem rozhodujícím (dále jen „účastníci voleb“) vydá volební komise hlasovací lístky a zároveň eviduje, kterým účastníkům voleb lístek vydala.

(2) Hlasovací lístek obsahuje
a) pro volbu jedním přenosným hlasem dle § 22 jména všech kandidátů a pokyny k hlasování dle vzoru hlasovacího lístku uvedeného v Příloze č. 1.
b) pro většinovou jednomandátovou volbu dle § 20 a pro většinovou vícemandátovou volbu dle § 21 jména a volební komisí přidělená pořadová čísla všech kandidátů.

(3) Účastníkům voleb mohou být též rozdány nepotištěné hlasovací lístky, na něž sami uvedou jména kandidátů. V tom případě je povinností volební komise zajistit, aby v prostoru hlasování byl viditelně umístěn seznam všech kandidátů pro příslušné kolo volby a v případě volby jedním přenosným hlasem zároveň pokyny k hlasování uvedené v Příloze č. 1.

§ 19 hlas a hlasování při volbách

(1) Hlasem se rozumí
a) v případě tajné volby platný hlasovací lístek odevzdaný účastníkem voleb dle odst. 6 tohoto paragrafu,
b) v případě veřejné volby účastník, který se vyslovil pro jednu z variant hlasování uvedených v § 8 odst. 3.

(2) Účastníci většinových voleb dle § 20 nebo § 21 hlasují zakroužkováním pořadového čísla vybraných kandidátů či vybraného kandidáta na hlasovacím lístku. V případě uvedeném v § 18 odst.3 hlasují napsáním příjmení, případně jména a příjmení vybraných kandidátů či vybraného kandidáta, přičemž se omezí pouze na příjmení těch kandidátů, které chtějí volit.

(3) Účastníci volby dle § 22 hlasují v souladu s pokyny k hlasování uvedenými v Příloze č. 1, jinak je hlas neplatný.

(4) Při většinové jednomandátové volbě dle § 20, se na hlasovacím lístku zakroužkuje popř. jmenovitě uvede nejvýše jeden kandidát, jinak je hlas neplatný.

(5) Při většinové vícemandátové volbě dle § 21, se na hlasovacím lístku zakroužkuje, popř. jmenovitě uvede nejvýše tolik kandidátů, jaký je počet členů voleného orgánu, jinak je hlas neplatný.

(6) Hlasovací lístek vhodí účastník volby do uzavřené schránky pod dohledem členů volební komise.

§ 20 většinová jednomandátová volba

(1) Kandidát je zvolen, pokud získá nadpoloviční většinu hlasů. Pokud žádný kandidát nadpoloviční většinu hlasů nezíská, koná se druhé kolo voleb. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří v prvním kole získali nejvíce hlasů.

(2) Pokud ani ve druhém kole nezíská žádný kandidát nadpoloviční většinu hlasů, konají se nové volby.

(3) Je-li navržen na funkci pouze jeden kandidát a neobdrží nadpoloviční většinu hlasů, volební komise vyhlásí nové volby.

(4) Při rovnosti hlasů mezi kandidáty, kteří dosáhli počtu hlasů potřebného ke zvolení, rozhoduje se mezi nimi novou volbou. Pokud i při opakované volbě nastane rovnost hlasů, rozhodne se mezi kandidáty losem.

§ 21 většinová vícemandátová volba

(1) Kandidáti jsou zvoleni, pokud získají nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů. Pokud je počet kandidátů, kteří obdrželi nadpoloviční většinu hlasů, vyšší než počet mandátů, jsou zvoleni ti, kteří obdrželi více hlasů.

(2) Při rovnosti hlasů se koná druhé kolo voleb, do něhož postupují pouze kandidáti s rovným počtem odevzdaných hlasů. Pokud se ve druhém kole voleb vyskytne opět rovnost hlasů, rozhodne los.

(3) Pokud je počet zvolených kandidátů nižší než počet příslušných mandátů, vyhlásí volební komise druhé kolo voleb. Do tohoto druhého kola postupují nezvolení kandidáti, kteří získali v prvním kole alespoň 25 procent hlasů. Pokud ani druhé kolo nevedlo k obsazení všech mandátů, koná se třetí kolo.

(4) Do třetího kola postupují nezvolení kandidáti z druhého kola, kteří v něm získali alespoň 30 procent hlasů. V třetím kole jsou zvoleni kandidáti, kteří obdrží více než 40 procent hlasů.

(5) Pokud ani po třetím kole nejsou obsazeny všechny mandáty, konají se na dosud neobsazené mandáty nové volby. V nových volbách nemohou kandidovat kandidáti, kteří v předchozích kolech nezískali alespoň 20 procent hlasů.

§ 22 volba jedním přenosným hlasem

(1) Volbu jedním přenosným hlasem lze použít při volbě jednoho nebo více mandátů.

(2) Každý platný hlasovací lístek má váhu, která určuje důležitost daného hlasu při zpracování. Na počátku zpracování mají všechny hlasovací lístky váhu 1, během zpracování se jejich váha může snižovat.

(3) Počtem hlasů pro kandidáta se rozumí součet vah platných hlasovacích lístků, na nichž má tento kandidát nejvyšší preferenci.

(4) Kandidát je zvolen, pokud počet hlasů pro něj překročí kvótu. Kvóta při obsazování určitého mandátu je rovna podílu počtu platných odevzdaných hlasovacích lístků ku děliteli. Pokud záleží na pořadí obsazovaných mandátů, je dělitelem počet mandátů předtím v této volbě obsazovaných zvýšený o počet stejných mandátů jako právě obsazovaný mandát a o jedna. Stejný mandát má stejnou „důležitost“, například u tzv. řadových členů RKO nebo PSZ. Pokud nezáleží na pořadí obsazovaných mandátů, je dělitelem počet volených mandátů zvýšený o jedna.

(5) Přesáhne-li počet hlasů pro kandidáta kvótu, přenášejí se nespotřebované hlasy na kandidáta s následující preferencí. Pokud počet hlasů pro žádného z kandidátů nepřesáhne kvótu, je kandidát s nejnižším počtem hlasů vyřazen ze sčítání. Jeho hlasy se přenášejí na kandidáty s následující preferencí. Podrobnosti postupů dle tohoto odstavce stanoví Příloha č. 2.

(6) Pokud záleží na pořadí zvolených kandidátů, získávají kandidáti mandáty v pořadí podle klesající podpory. Pokud záleží na pohlaví zvolených kandidátů, při obsazování posledních mandátů v pořadí jsou vyřazeni kandidáti již dostatečně zastoupeného pohlaví. Podrobnosti postupů dle tohoto odstavce stanoví Příloha č. 3.

(7) Pokud po ukončení zpracování hlasovacích lístků nejsou obsazeny všechny mandáty, koná se na neobsazené mandáty nová volba.

(8) Pro sčítání hlasů se používá počítačový program, který splňuje pravidla pro sčítání hlasů uvedená v Přílohách č. 2 a 3 a je dostupný ke stažení na veřejně dostupné webové stránce. Volební komise je povinna na vyžádání poskytnout kterémukoli delegátu:
a) kompletní zdrojové texty všech použitých programů
b) všechny použité programy ve spustitelném tvaru
c) popis nastavení všech jejich parametrů a použitou metodiku zpracování
d) po vyhlášení výsledků volby též úplné soubory obsahující údaje ze všech hlasovacích lístků včetně popisu jejich datového formátu.

§ 23 výsledky voleb

(1) Výsledky každého kola voleb vyhlašuje předseda volební komise.

(2) O výsledcích voleb se vyhotovuje zápis, který je součástí usnesení z jednání. Zápis podepisují členové volební komise. Přílohou zápisu o výsledcích voleb jedním přenosným hlasem dle § 22 je vstupní soubor s přiřazenými preferencemi kandidátů na hlasovacích lístcích a výpis průběhu zpracování.

§ 24 archivace a přepočítávání

(1) Hlasovací lístky se archivují v zapečetěném obalu. V případě pochybnosti o správnosti provedeného hlasování je možno ji vyvrátit přepočítáním nebo ověřením hlasovacích lístků. Pečeť se odstraňuje jen v přítomnosti zástupce příslušného revizního orgánu. Po ověření a přepočítání se hlasovací lístky znovu zapečetí.

(2) Povinností volební komise sjezdu je uložit všechny údaje uvedené v § 22 odst. 8 po skončení voleb v elektronické podobě na CD a tento nosič společně s hlasovacími lístky předat k archivaci podle odstavce 1.

Tento jednací a volební řád přijala republiková rada Strany zelených dne 15. ledna 2006 v Pardubicích s účinností od 31. 1. 2006. Ve znění doplňku z jednání RR dne 9. 1. 2010 a 1. 9. 2012.
Část II – Volební řád – je ve znění schváleném sjezdem dne 23. 11. 2012 v České Třebové.

Příloha č. 1 Jednacího řádu SZ

Vzor hlasovacího lístku pro volbu jedním přenosným hlasem lze stáhnout níže v souborech ke stažení.

Příloha č. 2 Jednacího řádu SZ

Postup zpracování hlasů jedním přenosným hlasem ve volbě podle § 22, odst. 5

a) Všeobecná pravidla a definice:
i/ Výpočty se konají s přesností na alespoň pět desetinných míst.
ii/ Nejvyšší preferencí na hlasovacím lístku se rozumí nejnižší číslo na hlasovacím lístku přidělené účastníkem volby.
iii/ Při zahájení sčítání mají všechny hlasovací lístky váhu rovnu jedné.
iv/ Počet hlasů pro kandidáta se rovná součtu vah všech hlasovacích lístků, na nichž má kandidát nejvyšší preference ze všech kandidátů.
v/ Sčítání hlasů končí, když jsou všichni kandidáti vyřazeni ze zpracování.
vi/ Pokud je kandidát vyřazený, k jemu přiřazeným preferencím se nepřihlíží.
vii/ případě rovnosti počtu hlasů v průběhu zpracování je rozhodující počet hlasů při zahájení zpracování. Pokud je i tento počáteční počet hlasů stejný, je zvolen ten, který byl vylosován pro vyšší umístění na hlasovacím lístku dle odst. 4 § 17 či případně vyřazen ten, který byl vylosován pro nižší umístění na hlasovacím lístku dle odst. 4 § 17.

b) Zvolen je kandidát s nejvyšším počtem hlasů, pokud překročí kvótu. Váhy hlasovacích lístků, které byly započteny do jeho počtu hlasů, jsou přepočítané podle následujícího vzorce:

 stávající váha hlasovacího lístku  
 násobená [počtem hlasů pro zvoleného kandidáta sníženým o Kvótu]  
 dělená počtem hlasů zvoleného kandidáta.

Po přepočtu vah hlasovacích lístků je zvolený kandidát vyřazen z dalšího zpracování.

c) Pokud žádný z kandidátů nemá počet hlasů vyšší než je Kvóta, je kandidát s nejnižším počtem hlasů vyřazen.

Příloha č. 3 Jednacího řádu SZ

Postup sčítání hlasů jedním přenosným hlasem ve volbě podle § 22, odst. 6

Pořadí volených mandátů se určí podle následujících principů: předseda voleného orgánu je první v pořadí. Pořadí mezí místopředsedy je stejné jako pořadí, ve kterém zastupují předsedu. Členové orgánu bez funkce v orgánu jsou poslední v pořadí. Mandáty, se kterými je spojená stejná funkce v orgánu, mají stejné pořadí. Mandáty, se kterými není spojená žádná funkce v orgánu, mají stejné pořadí. Orgán, který volí, určí případně pořadí ostatních volených funkcí v orgánu.

Zpracování v každém cyklu probíhá v krocích 1 a 2. Pouze první cyklus začíná krokem 2, na jehož začátku má každý hlasovací lístek váhu rovnající se 1. V každém cyklu je při zpracování v kroku 2 obsazován jeden mandát. V jednom cyklu se používá stejná kvóta v obou krocích. Zpracování v každém kroku probíhá podle Přílohy č. 2 s následujícími modifikacemi:

krok 1) Zahájí se nové zpracování podle Přílohy č. 2. V tomto kroku nemůže žádný kandidát získat mandát. Kandidáti, kteří získali mandát v kroku 2 v předchozích cyklech, se účastní zpracování tak, že jim tento mandát nemůže být odňat, a při posuzování počtu hlasů dle písm. c Přílohy č. 2 se k jejich počtu hlasů nepřihlíží. Části váh hlasů pro kandidáty s mandátem, které by byly využity na získání mandátu v tomto kroku dle písm. b Přílohy č. 2, se nepočítají do nového zpracování v kroku 2. Postup dle písm. b Přílohy č. 2 není aplikován na kandidáty bez mandátu. Kandidáti bez mandátu, kteří se voleb v kroku 2 v předchozím cyklu nezúčastnili, jsou úvodem ze zpracování vyřazeni.

krok 2) Zahájí se nové zpracování dle Přílohy č. 2. Váhy hlasovacích lístků po ukončení kroku 1 jsou brány jako výchozí. Kandidáti, kteří získali mandát v kroku 2 v předchozích cyklech, jsou vyřazeni z tohoto zpracování. V tomto kroku se neaplikují postupy dle písm. b a c Přílohy č. 2, místo toho jsou kandidáti s nejnižším počtem hlasů postupně vyřazeni. Kandidát získává další mandát v pořadí volených mandátů, pouze pokud počet hlasů pro něj přesáhne kvótu a zároveň se stane jediným kandidátem, který není vyřazen. Pokud by v tomto kroku mohlo dojít k porušení čl. 28, odst. 6 nebo odst. 18 stanov, jsou kandidáti více zastoupeného pohlaví na jeho začátku vyřazeni. Vyřazeni na začátku tohoto kroku jsou taky kandidáti, jejichž zvolení by obnášelo porušení jiných pravidel, kterým se volící orgán řídí. Pokud jsou všichni kandidáti vyřazeni a žádný z nich nepřekročil kvótu, je daný mandát neobsazený.