Rozhodčí a smírčí řád

ve znění schváleném RR dne 8. 4. 2006

ČÁST PRVNÍ

základní ustanovení

ČLÁNEK 1

(1) Rozhodčí a smírčí orgány SZ (dále jen RSO) rozhodují o sporech vzniklých mezi členy SZ, orgány a organizačními jednotkami strany. Rozhodují o odvolání proti rozhodnutí o uložení pořádkového opatření (dále jen odvolání).

(2) Garančním orgánem, který ke konkrétním věcem volí předsedu RSO a koordinuje a garantuje činnost RSO, je krajská revizní komise či Ústřední revizní komise.

(3) Předmětem sporu nemůže být věc, o níž již s konečnou platností rozhodl jiný orgán SZ.

(4) V rozhodčím a smírčím řízení se řeší spory podle vnitřních předpisů SZ a přiměřeně podle právního řádu ČR s přihlédnutím ke zvyklostem SZ a k zásadě spravedlnosti.

(5) Rozhodnutí RSO je konečné.

ČÁST DRUHÁ

organizace rozhodčích a smírčích orgánů

ČLÁNEK 2

Rozhodčí senát

(1) O sporech rozhoduje rozhodčí senát (dále jen RS) tvořený předsedou a čtyřmi dalšími členy (dále jen rozhodci). Každá strana sporu jmenuje dva rozhodce. Předsedu RS volí garanční orgán. Při výkonu funkce jsou rozhodci nezávislí a nejsou zástupci kterékoli strany.

(2) Při výběru rozhodce se přihlíží zejména k předpokladům pro jeho nezávislé a nestranné rozhodování.

(3) Rozhodcem může být kterýkoliv člen SZ.

ČLÁNEK 3

Ustavení rozhodčího senátu

(1) Garančním orgánem je krajská revizní komise, v jejíž působnosti je základní organizace odpůrce nebo odvolatele proti uloženému pořádkovému opatření.

(2) Je-li odpůrců a odvolatelů více a jsou-li z různých krajů, určí si strany sporu garanční orgán dohodou. Nedohodnou-li se, určí garanční orgán ÚRK. Je-li odpůrcem orgán s krajskou nebo celostátní působností nebo v řízení o odvolání proti uložení pořádkového opatření, které uložil orgán s krajskou nebo celostátní působností, je garančním orgánem ÚRK.

(3) Garanční orgán zvolí předsedu RS zpravidla ze členů oné revizní komise. V řízení o odvolání proti uložení pořádkového opatření, v němž ÚRK podala návrh na toto uložení, volí ÚRK předsedou RS osobu, která není jejím členem. ÚRK zůstává však i v tomto případě garančním orgánem.

(4) Předseda RS oznámí vznik své funkce stranám a vyzve je ke jmenování členů rozhodců. Určí jim k tomu přiměřenou lhůtu, nejméně však deset dnů. Funkce rozhodce vzniká písemným prohlášením rozhodce o jejím přijetí.

(5) Jestliže strany nejmenují rozhodce v určené lhůtě, určí je na návrh předsedy RS garanční orgán.

(6) RS je zřízen a je schopen jednat okamžikem, kdy vznikla funkce všem rozhodcům. Zanikne-li funkce jednoho nebo více rozhodců, činnost senátu se přeruší do doby doplnění RS. Při doplnění se postupuje podle předchozích ustanovení.

(7) Do doby zřízení RS vykonává všechny procesní úkony v řízení předseda RS, pokud nejsou tímto řádem svěřeny někomu jinému, s výjimkou rozhodování o pravomoci (příslušnosti) podle čl.7 rozhodčího a smírčího řádu (dále jen řád). Předseda postupuje v řízení tak, aby bylo v přiměřené lhůtě o věci rozhodnuto.

(8) Garanční orgán zřídí RS ve lhůtě dvou měsíců od zahájení řízení.

ČLÁNEK 4

Odmítnutí rozhodce

(1) Každá strana je oprávněna odmítnout rozhodce, má-li pochybnost o jeho nepodjatosti. Písemné a odůvodněné odmítnutí lze předložit do zahájení ústního jednání nebo do pěti dnů od okamžiku, kdy se o podjatosti strana dozví. Není-li z časových důvodů možno odmítnout rozhodce písemně (např. je-li odmítnutí předloženo až po zahájení ústního jednání), lze odmítnutí nadiktovat do protokolu. Je-li odmítnutí předloženo později než v uvedených lhůtách, rozhodne se o něm jen v případě, by-li důvod, který vedl k opožděnému odmítnutí, uznán za závažný.

(2) Rozhodce je povinen nepřijmout své jmenování v případě, že zjistí okolnosti, které by mohly vzbudit pochybnosti o jeho nepodjatosti a pro něž by mohl být jako rozhodce odmítnut.

(3) O odmítnutí rozhodce rozhodují zbývající členové RS. Nedohodnou-li se nebo pokud odmítnutí směřuje proti dvěma nebo více rozhodcům, rozhoduje o odmítnutí Ústřední revizní komise.

(4) Je-li odmítnutí vyhověno, postupuje se při určení nového rozhodce podle ustanovení článků 2 a 3 řádu. Funkce odmítnutého rozhodce zaniká rozhodnutím o odmítnutí. Nový rozhodce vstupuje do řízení okamžikem, kdy funkci rozhodce přijme.

(5) V případě, že se rozhodce nemůže účastnit nebo se opakovaně neúčastní projednávání věci, může kterýkoliv rozhodce sporu či strana sporu navrhnout jeho odmítnutí.

(6) Považuje-li to za potřebné, může RS znovu projednat otázky, které již byly projednány na předchozích jednáních.

ČLÁNEK 5

Vzdání se funkce rozhodce

(1) Rozhodce se může z vážných důvodů vzdát své funkce písemným prohlášením, ve kterém důvody uvede. Vzdání se doručí neprodleně tomu, kdo jej ustanovil. Pro určení nového rozhodce se postupuje podle čl. 2 a 3 řádu.

(2) Zjistí-li rozhodce dodatečně okolnosti podle čl. 4 odst.2, je povinen se své funkce vzdát a tuto skutečnost neodkladně nejpozději ve lhůtě pět dnů písemně oznámit rozhodčímu senátu a stranám sporu.

ČLÁNEK 6

Zánik funkce rozhodce

(1) Funkce rozhodce zaniká

a) rozhodnutím o odmítnutí dle čl.4 odst.3,

b) vzdáním se funkce rozhodce,

c) rozhodnutím ve věci,

d) zánikem členství v SZ,

(2) Zanikne-li funkce předsedy RS, vykonává jeho pravomoci předseda garančního orgánu. Garanční orgán je povinen zvolit předsedu RS nejpozději do 14 dnů poté, co se o zániku funkce předsedy RS dozvěděl.

ČLÁNEK 7

Příslušnost a pravomoc RSO

(1) RS zastaví řízení usnesením, nemá-li pravomoc (příslušnost) k projednání a rozhodnutí věci. Rovněž usnesením zamítne námitku nepříslušnosti, zaujme-li názor, že RSO příslušným k projednání věci je.

(2) RS si ještě před projednáním případného stanoviska ÚRK podle čl. 13 odst. 5, učiní opatření, které považuje za nezbytné k odvrácení újmy pro strany nebo zachování výsledků řízení, pokud k takovým opatřením není příslušný jiný orgán.

ČLÁNEK 8

Doručování

(1) Písemnosti zasílá rozhodcům a stranám sporu předseda RS, a to na adresu, kterou uvedli v přijetí ustanovení rozhodcem nebo v návrhu na zahájení řízení.

(2) Způsob zasílání stranami předložených písemností rozhodcům určí RS.

(3) Návrhy, vyjádření k návrhům, rozhodčí nálezy a usnesení se stranám sporu zasílají doporučeným dopisem s potvrzením o doručení. Nejsou-li tyto písemnosti převzaty do tří dnů od jejich doručení nebo odmítne-li si je adresát vyzvednout, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

(4) Ostatní písemnosti se mohou stranám zasílat doporučeným nebo obyčejným dopisem, faxem nebo elektronickou poštou s potvrzením o přijetí zprávy. Nevyzvedne-li si adresát doporučený dopis do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Faxová zpráva se považuje za doručenou, je-li prokázáno její odeslání.

(5) Kterákoli z výše uvedených písemností může být rovněž doručena osobně na potvrzení.

(6) Pokud strana po zahájení sporu změnila adresu, aniž to sdělila RSO, považuje se za doručení zaslání na poslední adresu, která byla RSO pro doručování známa.

ČÁST TŘETÍ

účastníci

ČLÁNEK 9

(1) Účastníky jsou strany sporu a vedlejší účastníci.

(2) Stranami sporu jsou navrhovatel a odpůrce. V řízení o odvolání proti uložení pořádkového opatření jsou stranami sporu odvolatel, který se v tomto řízení nazývá navrhovatelem, a orgán, který pořádkové opatření uložil (dále jen odpůrce).

(3) Vedlejším účastníkem je, kdo má odůvodněný bezprostřední zájem na výsledku řízení. O připuštění vedlejšího účastníka rozhoduje RS.

(4) V řízení má vedlejší účastník stejná práva, s výjimkou práva na jmenování či odmítnutí rozhodce, a stejné povinnosti jako účastník. Jedná však pouze sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům strany, ke které přistoupil, posoudí je RS po uvážení všech okolností. Ke skutkovým údajům vedlejšího účastníka však mohou rozhodci přihlédnout, i když odporují skutkovým údajům strany.

ČÁST ČTVRTÁ

řízení

ČLÁNEK 10

Postup v řízení

(1) RS postupuje v řízení způsobem, který považuje za vhodný tak, aby při zachování rovného postavení stran a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám byl bez zbytečných formalit zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu či pro rozhodnutí o odvolání.

(2) RS rozhoduje většinou hlasů všech členů, o procesních záležitostech lze rozhodovat i metodou per rollam.

(3) Každý úkon posuzuje RS podle jeho obsahu, i když je nesprávně označen.

(4) RS je podle okolností případu oprávněn vyzvat v každém stádiu řízení strany k uzavření smíru a uvést doporučení a návrhy, které podle jeho názoru mohou přispět k jeho uskutečnění.

ČLÁNEK 11

Předkládání písemností

(1) Veškeré písemnosti týkající se zahájení a konání rozhodčího řízení jsou strany povinny předložit v takovém počtu, aby je každá strana a členové RS měli po jednom vyhotovení.

(2) Písemnosti se předkládají v češtině anebo, je-li jejich předložení v cizím jazyce důvodné, s ověřeným českým překladem.

ČLÁNEK 12

Spis

(1) RS vede o věci spis. Do skončení řízení odpovídá za vedení spisu předseda RSO nebo jím pověřený rozhodce. Ve spisu musí být založeny veškeré písemnosti, které v souvislosti s projednávanou věcí vznikly nebo byly předloženy, zejména návrhy stran a dále veškeré písemnosti předložené stranami, veškerá korespondence se stranami nebo rozhodci, písemná prohlášení rozhodců, protokoly o jednání a hlasování, usnesení a rozhodnutí o věci rozhodčích senátů.

(2) Spis je neveřejný. Rozhodci, strany a vedlejší účastníci do něj mohou nahlížet a pořizovat si z něj na vlastní náklady výpisy, opisy či kopie. Členové revizních a výkonných orgánů SZ mohou nahlížet do spisu a pořizovat si z něj výpisy, opisy či kopie, pokud o to podají odůvodněnou písemnou žádost, o níž rozhoduje garanční orgán. Ostatní osoby mohou do spisu nahlížet pouze s předchozím písemným souhlasem obou stran. O každém nahlédnutí do spisu vyhotoví zodpovědný rozhodce nebo pracovník hlavní kanceláře záznam, kde uvede, kdo a kdy do spisu nahlížel a tento záznam založí do spisu.

(3) Po skončení rozhodčího řízení uloží předseda RS nebo jím pověřený rozhodce spis v hlavní kanceláři, která za něj poté odpovídá. Uchovává ho po dobu nejméně pěti let.

ČLÁNEK 13

Zahájení řízení

(1) Rozhodčí řízení se zahajuje podáním návrhu k zahájení řízení (dále jen návrh) či odvolání ke garančnímu orgánu.

(2) Za den podání návrhu se považuje den, kdy byl návrh doručen předsedovi příslušné revizní komise.

(3) K podání návrhu je oprávněn pouze ten, koho se spor přímo týká.

(4) Řízení ve věci, o které již bylo rozhodnuto, nebo o věci, o které probíhá řízení u jiného RS, nelze zahájit a bylo-li už zahájeno, musí být zastaveno.

(5) Po zahájení řízení konstatuje RS svoji příslušnost. Před svým rozhodnutím si může vyžádat stanovisko ÚRK. Za tím účelem jí předloží spis se stručnou zprávou.

ČLÁNEK 14

Obsah návrhu

(1) V návrhu či odvolání musí být uvedeno:

označení stran jménem, příjmením, adresou a ZO,

u odvolání označení rozhodnutí, proti kterému je podáváno,

nárok navrhovatele, tj. čeho se navrhovatel domáhá,

uvedení okolností, na kterých navrhovatel zakládá příslušnost revizního orgánu ke zřízení RSO, své nároky uplatněné v návrhu, a označení důkazních prostředků, jimiž lze tyto okolnosti prokázat,

jméno a příjmení rozhodců, které jmenuje navrhovatel, nebo žádost, aby rozhodce jmenoval předseda RS,

jmenuje-li rozhodce navrhovatel, pak přílohou návrhu musí být i písemné prohlášení rozhodce o přijetí funkce rozhodce,

podpis navrhovatele.

(2) Jestliže předseda revizního orgánu příslušného ke zřízení RSO zjistí, že podaný návrh neobsahuje náležitosti uvedené v čl. 15, vyzve navrhovatele, aby odstranil zjištěné vady, přičemž lhůta k odstranění vady nemá být delší než 10 dní ode dne doručení výzvy. Do odstranění uvedených vad se návrh neprojednává.

(3) V případech, kdy navrhovatel vady návrhu neodstraní, avšak trvá na projednání sporu, pokračuje se v řízení jen tehdy, připouští-li to povaha vady návrhu.

ČLÁNEK 15

Odpověď na návrh

(1) Předseda revizního orgánu, kterému byl návrh podán, zařadí jeho projednání na nejbližší svolávanou schůzi. Rozhodne-li revizní orgán, že je návrh důvodný, prohlásí se za garanční orgán a zvolí předsedu RS. Odpůrci zašle oznámení o zvolení předsedy RS, návrh s přiloženými písemnostmi a tento řád.

(2) Předseda RS vyzve odpůrce, aby ve lhůtě do 15 dnů od doručení návrhu předložil své písemné vyjádření k návrhu, podepřené označenými důkazy, a písemné jmenování svých rozhodců a jejich souhlas s přijetím funkce. Na žádost odpůrce může být v odůvodněných případech tato lhůta přiměřeně prodloužena.

ČLÁNEK 16

Přerušení řízení

Projednání sporu může být z vážného důvodu na žádost strany nebo z důvodu uvedeného v čl. 3 odst. 6 (pokles počtu rozhodců), přerušeno. O přerušení řízení rozhoduje RS (s výjimkou situace podle čl.3 odst.6).

ČLÁNEK 17

Projednání věci

(1) Předseda RS prověří stav přípravy sporu k projednání. Shledá-li to nutným, učiní doplňující opatření k přípravě projednání sporu, zejména vyžádá od stran písemná stanoviska, důkazy a další doplňující písemnosti a stanoví k tomu přiměřené lhůty.

(2) RS rozhoduje zpravidla bez ústního jednání, na základě předložených písemností. Při řízení o odvolání je vždy nařízeno ústní jednání.

(3) Na návrh některé strany nebo rozhodce může RS nařídit ústní jednání, zejména jestliže se předložené písemnosti ukáží nedostačující pro rozhodnutí ve věci samé.

(4) O konání ústního jednání vyrozumí předseda RS strany předvoláním, které jim bude zasláno s tak, aby každá strana měla alespoň deset dní na přípravu jednání a cestu k ústnímu jednání.

(5) Jestliže se některá strana až do vyhlášení či vyhotovení rozhodčího nálezu nemohla z vážných důvodů zcela či částečně účastnit řízení, učiní RS přiměřená opatření, aby strana mohla to, co zameškala, vykonat dodatečně. Obdobně učiní RS, pokud strana nevykonala bez své viny některý úkon potřebný k uplatnění svého práva.

ČLÁNEK 18

Opatření proti nečinnosti účastníků

Je-li účastník nečinný nebo působí-li průtahy, může RS usnesením rozhodnout, že ve věci lze uvést rozhodné skutečnosti a označit důkazy k jejich prokázání nejpozději ve lhůtě, kterou určí a že k později uvedeným skutečnostem a důkazům nebude přihlíženo. Tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů od doručení usnesení.

ČLÁNEK 19

Ústní jednání

(1) O místě a datu konání ústního jednání rozhodne předseda RS.

(2) Ústní jednání je neveřejné, s výjimkou řízení o odvolání. Se souhlasem RS a stran mohou být jednání přítomny osoby, které nejsou účastníky řízení.

(3) Strany se účastní ústního jednání přímo nebo prostřednictvím svých řádně zmocněných zástupců, jež jmenují.

(4) Jestliže se nedostaví strana, která byla řádně uvědoměna o čase a místě ústního jednání, nebrání její nepřítomnost projednání sporu.

(5) Každá strana může prohlásit, že souhlasí s tím, aby se ústní jednání konalo v její nepřítomnosti.

(6) Ústní jednání může RS odročit na návrh strany nebo i bez takového návrhu.

(7) Návrh na změnu doby či místa ústního jednání musí být podán nejméně pět pracovních dnů před stanovenou dobu ústního jednání. O návrhu rozhodne RS.

ČLÁNEK 20

Protokol o ústním jednání

(1) O ústním jednání ve sporu se vede protokol, který obsahuje tyto údaje:

označení RS a rozhodců,

místo a čas zasedání RS,

označení stran a jejich zástupců,

údaj o účasti stran a případných vedlejších účastníků,

jména rozhodců, svědků a ostatních účastníků ústního jednání,

popis průběhu zasedání,

požadavky stran a obsah jiných důležitých prohlášení,

uvedení důvodu pro odročení ústního jednání nebo zakončení řízení,

podpisy všech rozhodců.

(2) Strany jsou oprávněny seznámit se s obsahem protokolu o jednání a spolupodepsat jej. Na žádost strany mohou být usnesením rozhodčího senátu provedeny v protokolu změny nebo doplňky.

(3) Straně a vedlejšímu účastníkovi se na požádání vydá nebo zašle kopie protokolu.

ČLÁNEK 21

Důkazy

(1) Všichni členové a všechny orgány SZ jsou povinni poskytovat RSO součinnost, zejména tak, že se na požádání zúčastní jejich jednání a předkládají jim dokumenty a další podklady, související s činností SZ, jsou-li k tomu vyzváni.

(2) Strany jsou povinny prokázat okolnosti, na něž se odvolávají jako na základ svých nároků nebo námitek. RS je může požádat o další důkazy. Může si vyžádat i důkazy od třetích osob.

(3) Na výzvu RS je strana předloží strana písemné důkazy v originále nebo umožní RS ověření kopie podle originálu.

(4) Důkazy se provádějí způsobem, který stanoví RS. Jeho usnesením může být provedení důkazů svěřeno jednomu z rozhodců.

(5) Důkazy hodnotí RS jednotlivě i ve vzájemné souvislosti.

ČLÁNEK 22

Vydání rozhodčího nálezu

(1) Jsou-li všechny okolnosti spojené se sporem dostatečně objasněny, vydá RS usnesení, že projednávání sporu je skončeno a přistoupí k vydání rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález se vydává v případech, kdy se rozhoduje ve věci samé.

(2) Výrok RS se stranám oznámí písemně ve lhůtě 10 dnů od usnesení o skončení projednávání sporu. V případě konání ústního jednání se vyhlásí výrok na závěr jednání.

(3) Jestliže se ve výroku rozhodčího nálezu ukládá povinnost k nějakému plnění, určí RS zároveň lhůtu pro toto plnění.

(4) Je-li dostatečně objasněna jen část projednávaného předmětu sporu, může RS vydat usnesení, že projednávání této části předmětu sporu je skončeno, a rozhodnout částečným rozhodčím nálezem s tím, že v ostatních částech bude v řízení pokračováno.

(5) Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména:

a) v případě, kdy návrh byl vzat zpět navrhovatelem,

b) v případě, kdy strany uzavřely smír potvrzený rozhodčím senátem,

c) v případě rozhodování o pravomoci (příslušnosti) RS podle čl.7 odst. 3, není-li pravomoc (příslušnost) RSO dána.

ČLÁNEK 23

Hlasování o rozhodčím nálezu

(1) RS se usnáší o rozhodčím nálezu neveřejným hlasováním většinou hlasů za přítomnosti všech svých členů. Protokol o hlasování sepisuje předseda RS.

(2) Odmítne-li některý z rozhodců podepsat protokol o hlasování, uvede takovou skutečnost v protokolu o hlasování předseda RSO a potvrdí ji svým podpisem.

ČLÁNEK 24

Obsah rozhodčího nálezu

(1) Rozhodčí nález obsahuje zejména tyto údaje:

a) název RS, b) místo a datum vydání nálezu, c) jména a příjmení rozhodců, d) označení stran a dalších účastníků sporu, e) předmět sporu a vylíčení okolností sporu, f) rozhodnutí o nárocích v návrhu uplatněných, g) odůvodnění rozhodnutí, h) podpisy rozhodců.

(2) Nemůže-li nebo podmítne-li některý rozhodce podepsat rozhodčí nález, uvede takovou skutečnost v rozhodčím nálezu předseda RS a potvrdí ji svým podpisem.

ČLÁNEK 25

Doplnění a oprava rozhodčího nálezu

(1) Na žádost strany podanou do 30 dnů od doručení rozhodčího nálezu, vydá RS doplňující nález, pokud vydaný rozhodčí nález neobsahoval odpověď na všechny nároky stran.

(2) Chyby v psaní nebo počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opraví RS kdykoli na žádost kterékoli ze stran nebo i bez takové žádosti. O takové opravě rozhoduje RS usnesením, které se podepisuje a doručuje jako rozhodčí nález.

(3) Doplňující nález nebo opravné usnesení ohledně rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí doplněného nebo opraveného nálezu.

ČLÁNEK 26

Splnění rozhodčího nálezu

Rozhodčí nález je konečný a závazný. Strany jsou povinny splnit vše, co jim bylo rozhodčím nálezem uloženo.

ČÁST PÁTÁ

smír

ČLÁNEK 27

(1) Připouští-li to povaha věci a souhlasí-li s tím druhá strana, mohou strany skončit řízení smírem. O smír se má RS vždy pokusit a má působit během řízení na strany tak, aby se dohodly na smírném vyřešení sporu.

(2) Smírem lze řízení skončit na návrh jedné ze stran nebo RS, vždy však pouze se souhlasem obou stran. Přijetí smíru potvrdí RS přijetím usnesení o zastavení řízení schválením smíru.

(3) Návrh smíru nemůže být stranám na újmu v případném dalším sporu. Rovněž také nemůže být stranám na újmu to, co během jednání o smíru přednesly.

(4) Ustanovení této části nelze použít při řízení o odvolání.

ČÁST ŠESTÁ

účinnost

ČLÁNEK 28

Tento řád nabývá účinnosti dnem přijetí a vyhlášení, tedy 8. 4. 2006.

Přijala republiková rada v Pardubicích dne 8. 4. 2006.