Stanovy Strany zelených | nový intranet

Tyto stanovy byly přijaty sjezdem SZ konaným v Táboře dne 27. září 2003. Stanovy SZ jsou ve znění změn, které přijaly sjezdy Strany zelených v Praze Vršovicích dne 11. prosince 2004, v Pardubicích dne 25. září 2005, v Brně dne 6. prosince 2009, v Pardubicích dne 11. prosince 2011, v Brně dne 26. ledna 2015, v České Třebové dne 28. listopadu 2015, v Praze dne 24. ledna 2016 a v Hradci Králové dne 21. a 22. ledna 2017.

Stanovy Strany zelených

ČLÁNEK 1
Úvodní ustanovení

Název politické strany je „Strana zelených“.
Zkratka je „Zelení“. Pro vnitřní potřebu lze použít i zkratku SZ.
Sídlem Strany zelených je Praha.

ČLÁNEK 2
Programové cíle

Strana zelených při řešení společenských problémů na první místo klade hledisko kvality života a svou politikou usiluje o uskutečnění vize ekologické demokracie u nás, v Evropě i ve světě.
Ekologická demokracie vychází z politické tradice humanismu a demokracie. Je to společenský systém, který úzkostlivě chrání lidská a občanská práva a vyznačuje se ekologickou udržitelností, dobrou vzdělaností, kulturní vyspělostí, sociální citlivostí, politickou otevřeností a hospodářskou stabilitou.
Strana zelených se řídí zásadou, co prosazujeme veřejně, dodržujeme i uvnitř strany.
Strana zelených si zejména klade za cíl svou politikou prosazovat: a) vybudování ekologicky a sociálně udržitelné společnosti,
b) co nejvyšší kvalitu demokracie s co největší mírou zapojení veřejnosti do rozhodování,
c) důsledné dodržování mezinárodních smluv o lidských právech,
d) ochranu práv sociálních, etnických, kulturních i jiných menšin,
e) rovnoprávnost mužů a žen,
f) globální odpovědnost a solidaritu vůči potřebným zemím,
g) sociální spravedlnost a sociální solidaritu,
h) zvyšování vzdělanosti a kulturnosti.

ČLÁNEK 3
Podmínky členství

Členem strany může být každý občan, který:
a) je starší 18 let,
b) je svéprávný,
c) není členem jiné politické strany nebo politického hnutí,
d) souhlasí s programovými cíli Strany zelených,
e) nebyl ze strany vyloučen; na návrh základní organizace, u níž uchazeč podal přihlášku, může Předsednictvo SZ (PSZ) udělit výjimku z této podmínky.
Náležitosti členské přihlášky jsou uvedeny v Organizačním řádu.

ČLÁNEK 4
Vznik členství

Členství ve straně vzniká podepsáním vyplněné přihlášky, přijetím členskou schůzí ZO nebo rozhodnutím RKO, pokud v místě trvalého bydliště nepůsobí žádná ZO, zaplacením členského příspěvku dle Hospodářského řádu (HŘ). Přihlášku podává uchazeč o členství u kterékoli základní organizace (ZO), zpravidla však podle místa trvalého pobytu, do rukou předsedy (spolupředsedy) ZO. Současné podání přihlášky u dvou různých ZO je nepřípustné. Člen získá hlasovací právo v ZO až po ukončení členské schůze ZO. Pokud v místě trvalého bydliště uchazeče nepůsobí žádná ZO, je možné přihlášku podat příslušné RKO.
Uchazeč o členství se dostaví na přijímací členskou schůzi. Pokud tak neučiní, nelze o jeho žádosti rozhodnout. Hlasování o přijetí uchazeče za člena probíhá v jeho osobní nepřítomnosti, pokud příslušná členská schůze jednomyslně neurčí jinak. Přihlášku, která nesplňuje náležitosti uvedené v článku 3 odst. 2, členská schůze neprojedná.
Předseda (spolupředseda) vyznačí na přihlášce, kterou projednala členská schůze, rozhodnutí o přijetí či nepřijetí uchazeče. Přihlášku poté odešle ve lhůtě 15 dnů do hlavní kanceláře SZ. Kopii přihlášky si ponechá ZO k archivaci. HK ve lhůtě 10 dnů zaregistruje nového člena do evidence členů, a vystaví mu členský průkaz, který do 15 dnů od data zapsání do evidence členů zašle přímo na jeho adresu. Přihláška nepřijatého uchazeče se ukládá v HK k archivaci.
Dokladem o členství je členský průkaz a potvrzení o úhradě členských příspěvků pro dané období. Dokladem o členství může být i výpis z evidence členů HK. HK informuje předsedy ZO o členech ZO platících rovnou na účet HK.
Do 60 dnů po vzniku členství může každý člen strany podat námitku proti přijetí ke Krajské revizní komisi SZ (KRK), ta bez zbytečného odkladu uvědomí příslušnou ZO.
Proti rozhodnutí o nepřijetí má uchazeč o členství právo odvolat se ve lhůtě 15 dnů k příslušné krajské revizní komisi SZ. Ta přezkoumá, zda nebyly při přijímání uchazeče porušeny vnitřní předpisy SZ a poté buď původní rozhodnutí potvrdí nebo pověří radu KO, aby určila jinou ZO, která pak na základě všech zjištěných skutečností rozhodne o přijetí člena s konečnou platností.

ČLÁNEK 5
Přestup do jiné ZO

K přestupu člena do ZO, která nepůsobí v místě jeho trvalého pobytu, je nutný souhlas cílové ZO s tímto přestupem.
Při přestupu do ZO v místě trvalého pobytu člena není souhlas cílové ZO nutný, ta vezme přestup pouze na vědomí.
Přestupem do jiné ZO není v případě podání návrhu na udělení pořádkového opatření dotčena pravomoc původních orgánů o takovém pořádkovém opatření rozhodnout.

ČLÁNEK 6
Členská práva a povinnosti

Člen strany má právo:
a) volit a být volen do všech orgánů strany,
b) vyjadřovat na půdě strany své názory na politiku strany a činnost jejích orgánů a funkcionářů, obhajovat i menšinové názory,
c) vystupovat ve straně s politickou iniciativou a tím se podílet na vytváření stranické politiky a jejího programu na příslušné úrovni,
d) obracet se na stranické orgány s návrhy, dotazy a stížnostmi, požadovat na ně odpověď a na písemné dotazy obdržet do 15 dnů písemnou odpověď; pokud je perioda zasedání stranického orgánu delší než 15 dnů, pak v téže lhůtě obdržet alespoň písemné potvrzení přijetí podnětu, v tomto případě má člen právo obdržet odpověď ve lhůtě odpovídající periodě zasedání stranického orgánu,
e) být přítomen bez práva účastnit se rozpravy a rozhodování na jednání jakéhokoliv stranického orgánu, pokud toto jednání nebude prohlášeno za neveřejné,
f) být pozván na jednání každého orgánu, který projednává jeho činnost nebo návrh pořádkového opatření vůči němu nebo vůči organizační jednotce, jejímž je funkcionářem; a má právo vyjadřovat se k projednávaným skutečnostem,
g) odstoupit z funkce, do níž byl zvolen; odstoupení musí být podáno písemnou formou orgánu, jehož byl členem a orgánu, který ho funkcí pověřil,
h) odvolávat se ve sporech k RSO.
Člen strany má povinnost:
a) spolupracovat na uskutečňování cílů strany a prosazování jejího programu,
b) řídit se programovými cíli a dodržovat vnitřní předpisy strany,
c) podílet se dle svého nejlepšího vědomí a svědomí na uskutečňování politiky strany,
d) účastnit se jednání stranických orgánů, jejichž je členem,
e) dbát o dobré jméno strany, získávat jí podporu na veřejnosti,
f) dbát zásad dobrých mezilidských vztahů,
g) osobně platit řádně členské příspěvky ve stanovené lhůtě a výši,
h) zodpovídat se z výkonu svých stranických funkcí a působení v zastupitelském sboru tomu orgánu, který ho do funkce zvolil, navrhl nebo který ho funkcí pověřil,
i) nakládat s majetkem strany s péčí dobrého hospodáře v souladu s vnitřními předpisy strany a s obecně závaznými právními předpisy,
j) oznamovat ZO a Hlavní kanceláři změny osobních údajů, které jsou předmětem evidence, a to ve lhůtě 30 dnů,
k) poskytovat součinnost orgánům SZ při plnění jejich úkolů,
l) respektovat rozhodnutí a usnesení SZ,
m) nahlásit HK funkci nabytou v souvislosti s členstvím v SZ.

ČLÁNEK 7
Zánik členství

Členství bez dalšího zaniká:
a) úmrtím,
b) prohlášením za mrtvého,
c) písemným prohlášením o vystoupení,
d) relevantním omezením svéprávnosti,
e) vstupem do jiné politické strany nebo hnutí.
Členství dále zaniká:
a) rozhodnutím příslušného orgánu o vyloučení,
b) zanikne-li ZO a člen ve lhůtě 90 dnů nepřestoupí do jiné ZO,
c) nezaplacením členských příspěvků podle HŘ SZ.

ČLÁNEK 8
Přerušení členství

Zrušen Sjezdem Strany zelených v Hradci Králové 2017.

ČLÁNEK 9
Čestné členství a zasloužilý člen / zasloužilá členka

Sjezd může udělit osobě, která s tím souhlasí, není členem strany a významnou měrou se přičinila o naplňování jejích idejí, čestné členství. Osobě s uděleným čestným členstvím tímto nevzniká členství ve straně.
Sjezd může členovi/člence strany, který s tím souhlasí, udělit za mimořádné zásluhy straně titul zasloužilý člen / zasloužilá členka.
Sjezd může čestné členství a titul zasloužilého člena / zasloužilé členky odebrat. Čestné členství také zaniká okamžikem vzniku členství dle těchto stanov.

ČLÁNEK 10
Příznivci SZ

Příznivcem strany může být:
a) každý občan České republiky starší 15 let,
b) cizí státní příslušník žijící v České republice, starší 15 let,
c) fyzická osoba bez státní příslušnosti, starší 15 let,
d) právnická osoba; v tomto případě je nutný souhlas PSZ.
Příznivce přijímá ZO po podepsání registračního formuláře a registruje HK ve lhůtě 30 dnů obdobně jako člena.
Příznivec strany má právo:
a) být pravidelně informován o činnosti strany,
b) účastnit se jednání orgánů strany na základní úrovni bez práva účastnit se rozpravy a rozhodování, pokud toto jednání nebude prohlášeno za neveřejné nebo pokud příslušný orgán nerozhodne o tom, že mu přístup na jednání bude odepřen.
Příznivec strany má povinnost:
a) svým jednáním podporovat SZ a její programové cíle,
b) dbát o dobré jméno strany,
c) zrušeno Sjezdem Strany zelených v Hradci Králové 2017.
Registrace příznivce strany zaniká:
a) úmrtím,
b) prohlášením za mrtvého,
c) doručením písemné žádosti o zrušení registrace příznivce strany do HK či ZO, u které byl podán registrační formulář,
d) vymazáním registrace v případě, že příznivec strany svým jednáním hrubě anebo opakovaně porušil povinnosti příznivce SZ (viz. výše). O vymazání registrace rozhoduje PSZ na návrh kteréhokoliv stranického orgánu. Proti tomuto rozhodnutí se příznivec strany může odvolat k RR. Toto odvolání nemá odkladný účinek a rozhodnutí RR je konečné. Rozhodnutí o vymazání registrace musí být příznivci strany doručeno v písemné formě,
e) vstupem příznivce do SZ.

ČLÁNEK 11
Pořádková opatření

Jestliže člen nebo organizační jednotka poruší vnitřní předpisy SZ, příslušný orgán mu (jí) písemným rozhodnutím uloží pořádkové opatření.
Podnět k uložení pořádkového opatření podává kterýkoliv člen nebo organizační jednotka nebo orgán strany, a to orgánu příslušnému rozhodovat o pořádkovém opatření nebo reviznímu orgánu na téže úrovni, není-li dále stanoveno jinak.
Pořádková opatření jsou:
a) napomenutí,
b) zbavení funkce,
c) ukončení členství v odborné sekci,
d) pozastavení členství,
e) vyloučení,
f) pozastavení činnosti organizační jednotky SZ,
g) zrušení organizační jednotky SZ,
h) odnětí podílu na členských příspěvcích a dalších financích.
O odejmutí podílu na členských příspěvcích a dalších financích v případě porušování HŘ rozhoduje RR na návrh FKK.
Rozhodnutí o uložení pořádkového opatření se přijímá 2/3 většinou přítomných, pokud není v těchto stanovách uvedeno jinak.
O zbavení funkce, vyloučení a zrušení organizační jednotky SZ může být rozhodnuto pouze poté, co byl dotčený člen nebo orgán seznámen s důvody k tomu vedoucími.
Napomenutí ukládá členovi členská schůze ZO. Napomenutí může udělit na návrh revizního orgánu také vyšší výkonný orgán.
Funkce může člena SZ zbavit na návrh revizního orgánu vyšší výkonný orgán.
Členství může být členovi pozastaveno rozhodnutím PSZ tehdy, je-li podán návrh na jeho vyloučení. Toto rozhodnutí musí nejpozději do 60 dnů od okamžiku pozastavení členství potvrdit ÚRK, jinak se členství marným uplynutím této lhůty obnovuje. V době pozastavení členství člen nemá právo volit a být volen do orgánů strany, je však povinen dodržovat povinnosti člena strany.
O vyloučení člena rozhoduje členská schůze příslušné ZO nadpoloviční většinou všech členů, toto rozhodnutí vstoupí v platnost, pokud jej do 30 dnů potvrdí RKO. Na návrh ÚRK může člena vyloučit RR.
Členství v odborné sekci může ukončit PSZ, pokud člen odborné sekce není členem SZ. Pokud člen odborné sekce členem SZ je, může členství v odborné sekci ukončit PSZ na návrh ÚRK.
Člena lze vyloučit:
a) pokud svým jednáním závažným způsobem poškodil zájmy SZ,
b) porušoval-li opakovaně nebo porušil zvlášť hrubým způsobem vnitřní předpisy SZ,
c) v případě pravomocného odsouzení za úmyslný trestný čin.
Zájmy strany poškodí svým jednáním závažným způsobem ten, kdo:
a) se stane členem organizace, která je zaměřena proti SZ nebo jejíž cíle jsou v rozporu s programovými cíli SZ, nebo ten, kdo se zapojí do činnosti, která je proti SZ zaměřena nebo která je v rozporu s programovými cíli SZ,
b) vybízí k porušování zásad uvedených v Listině základních práv a svobod nebo mezinárodních úmluvách o ochraně lidských práv, jimiž je Česká republika vázána,
c) jako člen orgánu veřejné moci opakovaně porušuje Listinu základních lidských práv nebo mezinárodní úmluvy o ochraně lidských práv, jimiž je Česká republika vázána, anebo je hrubým způsobem poruší,
d) porušil etický kodex voleného zastupitele či člena parlamentu za SZ,
e) jedná neoprávněně jménem strany,
f) neoprávněně si přivlastní majetek strany nebo stranu závažně poškodí svým hospodařením, a to i z nedbalosti,
g) jako funkcionář jedná opakovaně anebo závažným způsobem v rozporu se závazným usnesením stranického orgánu,
h) kandiduje za jinou politickou stranu nebo hnutí, či kandiduje jako nezávislý kandidát na kandidátní listině jiné politické strany nebo hnutí, a to pokud k tomu došlo bez souhlasu Předsednictva SZ,
i) v přihlášce do SZ uvedl nepravdivé údaje, které byly v rozporu s podmínkami členství.
Organizační jednotce SZ může být rozhodnutím PSZ pozastavena činnost tehdy, je-li podán návrh na zrušení organizační jednotky. Toto rozhodnutí musí nejpozději do 60 dnů od okamžiku pozastavení činnosti potvrdit ÚRK, jinak se činnost org. jednotky po uplynutí této lhůty obnovuje. V době pozastavení činnosti může org. jednotka činit úkony pouze se souhlasem nejbližšího nadřízeného výkonného orgánu.
Rozhodnutí o uložení pořádkového opatření musí být odůvodněno a doporučeně zasláno na adresu toho, komu se ukládá, do 15 dnů od rozhodnutí. V případech pozastavení činnosti org. jednotky a zrušení org. jednotky se rozhodnutí zasílá na adresu předsedy org. jednotky.
Proti rozhodnutí o uložení pořádkového opatření je přípustné odvolání k RSO na stejném nebo vyšším organizačním stupni vzhledem k orgánu, který opatření uložil, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek.
Nevyzvedne-li si adresát doporučenou zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
Postup při rozhodování o pořádkových opatřeních upravuje rozhodčí a smírčí řád SZ.

ČLÁNEK 12
Organizační struktura

Územní organizační struktura
a) místní úroveň (městská)
b) krajská úroveň
c) republiková úroveň
Organizační jednotky
a) základní organizace - ZO, městské organizace – MO
b) krajské organizace – KO
Plenární orgány:
a) členská schůze ZO (městská konference)
b) krajská konference
c) sjezd
Výkonné orgány
a) rada ZO (rada MO)
b) rada KO
c) republiková rada
d) předsednictvo
Revizní orgány
a) revizor ZO (revizor MO)
b) krajská revizní komise (KRK)
c) Ústřední revizní komise (ÚRK)
d) Finanční kontrolní komise (FKK)
K prosazování zájmů SZ mohou jednotlivé ZO vytvářet lokální sdružení. Tato sdružení nejsou součástí organizační struktury SZ a jejich vnitřní uspořádání je věcí jejich vzájemné dohody.

ČLÁNEK 13
Základní organizace

Používá se zkratka „ZO“.
Jsou základním článkem SZ a odpovídají za činnost SZ v místě působnosti. ZO se zakládají v obcích a v městských obvodech či městských částech územně členěných statutárních měst. Se souhlasem příslušné krajské konference může vzniknout oblastní ZO působící na souvislém území více obcí téhož kraje; se souhlasem příslušné městské konference může vzniknout oblastní ZO působící na souvislém území více městských obvodů či městských částí téhož statutárního města. Vznik dvou či více základních organizací v jedné obci nebo v jednom obvodu či části statutárního města je vyloučen.
ZO je tvořena minimálně třemi členy SZ, z nichž má alespoň jeden trvalé bydliště v místě působnosti.
ZO je založena ustavující schůzí. K jejímu uskutečnění je třeba minimálně tří členů SZ. Na ustavující schůzi musí být pozváni předseda (spolupředsedové) příslušné KO a předseda KRK. Na ustavující schůzi je vždy zvolen předseda (spolupředseda)ZO, revizor ZO a pokladník ZO, přičemž kumulace funkcí není přípustná. Podle počtu členů, přítomných na ustavující schůzi, jsou pak zvoleni místopředseda ZO a členové rady ZO. Předseda (spolupředseda)nově založené ZO je povinen nejpozději do 15 dnů od konání ustavující schůze odeslat kopii zápisu či usnesení a prezenční listiny z ustavující schůze HK a předsedovi (spolupředsedovi) KO. Jestliže budou všechny výše uvedené dokumenty v pořádku, zapíše HK nejpozději do 15 dnů od obdržení dokumentů nově vzniklou ZO do evidence a vyrozumí o tom písemně předsedu (spolupředsedy) ZO a předsedu (spolupředsedy) KO. ZO se pak považuje za ustavenou ke dni zápisu do evidence. Jestliže budou zápisu do evidence bránit zásadní nedostatky, chybějící, neúplný nebo nečitelný zápis či usnesení nebo chybějící prezenční listina, vyrozumí HK o tomto stavu písemně předsedu (spolupředsedy) ZO a předsedu (spolupředsedy) KO nejpozději do 15 dnů od obdržení dokumentů a vyzve předsedu (spolupředsedy) ZO k odstranění či nápravě nedostatků. Jestliže tak předseda (spolupředseda) ZO neučiní do 30 dnů od obdržení výzvy, považuje se ZO za neustavenou.
Příjmy ZO jsou určeny hospodářským řádem. Zásady hospodaření ZO určuje hospodářský řád a obecně závazné právní předpisy. ZO sestavuje vlastní rozpočet, podle kterého hospodaří s majetkem svěřeným do jejího užívání.
Základní organizace reprezentuje stranu a jedná jejím jménem pouze v rozsahu své působnosti stanovené vnitřními předpisy SZ.
Nejvyšším orgánem ZO je členská schůze, členskou schůzi tvoří všichni členové ZO.
Členská schůze ZO:
a) stanovuje počet místopředsedů a členů rady ZO,
b) volí a odvolává předsedu (spolupředsedy), místopředsedu a další členy rady ZO,
c) volí a odvolává revizora a pokladníka,
d) rozhoduje o přijetí nových členů,
e) rozhoduje o vyloučení člena,
f) zrušeno Sjezdem Strany zelených v Hradci Králové 2017,
g) schvaluje zprávu předsedy (spolupředsedů) o činnosti ZO a zprávu pokladníka a revizora,
h) projednává a schvaluje plán činnosti ZO,
i) projednává opatření navržená revizorem a rozhoduje o nich,
j) navrhuje a volí kandidáty včetně pořadí do voleb samosprávných orgánů na úrovni obce,
k) schvaluje nominace členů rad obcí a městských částí,
l) navrhuje a volí delegáty a náhradníky na krajskou konferenci podle klíče určeného RKO, případně městskou konferenci podle klíče určeného RMO,
m) navrhuje a volí delegáty a náhradníky na sjezd SZ podle stanoveného klíče,
n) schvaluje rozpočet ZO a rozpočtové změny,
o) schvaluje volební program pro volby do zastupitelstva,
p) může k jakékoliv politické otázce na dané úrovni vyjádřit doporučení,
q) rozhoduje o aplikaci spolupředsednictví,
r) schvaluje obsah a uzavření předvolebních i povolebních koaličních smluv na příslušné úrovni, pokud členská schůze touto kompetencí nepověří RZO.
Má-li oblastní ZO nejméně tři členy s bydlištěm v jednom z míst působnosti (obci, resp. městském obvodu či městské části), rozhodují na členské schůzi o otázce týkající se tohoto místa, zejména o kandidátní listině do místního zastupitelstva, pouze tito členové, pokud jich je přítomna nadpoloviční většina a alespoň jeden z nich o to požádá.
Výkonným orgánem ZO je rada ZO, používá se zkratka RZO a
a) je tvořena předsedou (spolupředsedy) ZO a místopředsedy ZO a zvolenými členy,
b) řídí činnost ZO,
c) navrhuje rozpočet ZO a rozpočtové změny,
d) navrhuje plán činnosti ZO.
V ZO, která má méně než 15 členů, může převzít působnost rady ZO předseda (spolupředsedové) ZO, případně předseda ZO s místopředsedou.
Předseda (spolupředsedové) ZO
a) reprezentuje ZO,
b) svolává schůze ZO a RZO a předsedá jim,
c) předkládá schůzi ZO výroční zprávu,
d) zasílá schválenou zprávu o hospodaření HK a předsedovi (spolupředsedům) příslušné KO,
Pokladník
a) zodpovídá za svěřený majetek a řádné vedení jeho evidence,
b) podává schůzi ZO nejméně 1x za roku zprávu o hospodaření.
Členská schůze ZO se schází nejméně jedenkrát za tři měsíce, rada ZO nejméně jedenkrát za dva měsíce.
ZO zaniká
a) pokud po dobu delší než tři měsíce má ZO jen dva členy nebo žádný z členů ZO nemá v místě působnosti trvalé bydliště; v této lhůtě mohou orgány ZO činit jen úkony nezbytné k nápravě tohoto stavu,
b) poklesne-li počet členů pod dva,
c) rozhodnutím členské schůze dle článku 28, odst. 14,
d) rozhodnutím o zrušení organizační jednotky,
e) jejím rozdělením nebo sloučením s jinou ZO.

ČLÁNEK 14
Městská organizace

Používá se zkratka „MO“.
MO vzniká jen ve statutárních městech členěných na městské části či městské obvody a je tvořena všemi ZO na území statutárního města. Ustavující městskou konferenci svolává předseda (spolupředsedové) KO do 30 dnů od vzniku druhé ZO působící na území statutárního města. Delegáty ustavující městské konference jsou všichni členové všech ZO působících na území statutárního města.
Je-li ve statutárním městě pouze jedna ZO, mají orgány této ZO také pravomoci orgánů MO.
Hlavním úkolem MO je sjednocovat činnost SZ na území statutárního města, a to zejména s ohledem na volby do zastupitelstev.
Financování běžné činnosti MO je zajišťováno z příspěvků ZO, které ji tvoří, a z prostředků příslušné KO podle jejich vzájemné dohody.
Nejvyšším orgánem MO je městská konference, která je tvořena:
a) delegáty zvolenými členskými schůzemi podle klíče stanoveného RMO,
b) členy RMO příslušného statutárního města,
c) členy MO zvolenými do zastupitelstva daného statutárního města.
Městská konference:
a) stanovuje počet místopředsedů a členů RMO,
b) volí a odvolává předsedu (spolupředsedy)MO, místopředsedy MO, další členy RMO, pokladníka a revizora,
c) schvaluje zprávy předsedy (spolupředsedů)MO o činnosti a zprávu pokladníka MO a revizora MO,
d) projednává a schvaluje plán činnosti MO,
e) projednává opatření navržená revizorem a rozhoduje o nich,
f) volí kandidáty včetně jejich pořadí na kandidátní listině pro volby do zastupitelstva statutárního města,
g) schvaluje nominace členů rady města,
h) projednává a schvaluje vlastní rozpočet, podle kterého hospodaří s majetkem svěřeným do jejího užívání, schvaluje rozpočtové změny,
i) schvaluje program pro volby do zastupitelstva statutárního města,
j) může k jakékoliv politické otázce na dané úrovni vyjádřit doporučení,
k) rozhoduje o aplikaci spolupředsednictví,
l) schvaluje obsah a uzavření předvolebních i povolebních koaličních smluv na příslušné úrovni, pokud městská konference touto kompetencí nepověří RMO.
Výkonným orgánem MO je Rada MO, používá se zkratka RMO, která:
a) je tvořena předsedou (spolupředsedy)MO a místopředsedy MO a zvolenými členy,
b) metodicky řídí a sjednocuje činnost ZO na území příslušného statutárního města,
c) navrhuje rozpočet MO a rozpočtové změny,
d) navrhuje plán činnosti MO.
Předseda (spolupředsedové) MO
a) reprezentuje MO,
b) svolává MK a schůze RMO a předsedá jim,
c) předkládá městské konferenci výroční zprávu,
d) zasílá schválenou zprávu o hospodaření HK, předsedovi (spolupředsedům) KO a předsedům (spolupředsedům) příslušných ZO.
Pokladník
a) zodpovídá za svěřený majetek a řádné vedení jeho evidence,
b) podává městské konferenci nejméně jedenkrát za rok zprávu o hospodaření MO.
Městská konference se koná nejméně jedenkrát za šest měsíců, RMO se schází nejméně jedenkrát za dva měsíce.

ČLÁNEK 15
Krajská organizace

Používá se zkratka „KO“.
KO je odpovědná za činnost SZ v daném kraji a je tvořena všemi ZO příslušného kraje. KO je založena ustavující krajskou konferencí, kterou svolává a organizuje přípravný výbor tvořený předsedy (spolupředsedy) jednotlivých ZO v kraji. Delegáty ustavující konference jsou všichni členové ZO v kraji. Na ustavující konferenci je vždy zvolen předseda (spolupředsedové) KO, revizní komise KO a pokladník KO, přičemž na úrovni KO není kumulace funkcí přípustná. Podle počtu delegátů přítomných na ustavující konferenci KO jsou pak zvoleni místopředsedové KO a členové rady KO. Předseda (spolupředsedové) nově založené KO je povinen nejpozději do 15 dnů od konání ustavující konference odeslat kopii zápisu či usnesení a prezenční listiny z ustavující konference HK. Jestliže budou všechny výše uvedené dokumenty v pořádku, zapíše HK nejpozději do 15 dnů od obdržení dokumentů nově vzniklou KO do evidence a vyrozumí o tom písemně předsedu (spolupředsedy)KO. KO se pak považuje za ustavenou včetně zápisu do evidence. Jestliže budou zápisu do evidence bránit zásadní nedostatky, chybějící, neúplný nebo nečitelný zápis či usnesení nebo chybějící prezenční listina, vyrozumí HK o tomto stavu písemně předsedu (spolupředsedy) KO nejpozději do 15 dnů od obdržení dokumentů a vyzve předsedu (spolupředsedy) KO k odstranění či nápravě nedostatků. Jestliže tak předseda (spolupředsedové)KO neučiní do 30 dnů od obdržení výzvy, svolá a zorganizuje ustavující konferenci neprodleně HK, kdy přípravný výbor tvoří dva pověření členové předsednictva a jeden pověřený člen ÚRK. Je-li v kraji pouze jedna ZO, tvoří tato ZO i KO, v tomto případě mají orgány ZO pravomoci orgánů KO. Vznikne-li v kraji další ZO, je předseda (spolupředsedové) té ZO, která měla dosud pravomoc KO, povinen nejpozději do 30 dnů od zaevidování nové ZO iniciovat vznik přípravného výboru a svolat ustavující krajskou konferenci.
KO reprezentuje stranu a jedná jejím jménem pouze v rozsahu své působnosti stanovené vnitřními předpisy strany.
Příjmy KO jsou určeny hospodářským řádem.
Nejvyšším orgánem KO je krajská konference, která je tvořena
a) delegáty zvolenými členskými schůzemi podle klíče stanoveného RKO,
b) členy RKO příslušného kraje,
c) členy RR, kteří jsou členy KO,
d) členy KO zvolenými do zastupitelstva příslušného kraje,
e) členy KO zvolenými poslanci či senátory v příslušném kraji.
Krajská konference:
a) stanoví počet místopředsedů a členů RKO,
b) stanoví počet členů revizní komise,
c) volí a odvolává předsedu (spolupředsedy) KO, místopředsedy KO a členy RKO, pokladníka a revizní komisi,
d) schvaluje zprávy předsedy KO o činnosti a zprávu pokladníka a revizní komise,
e) projednává a schvaluje plán činnosti KO,
f) projednává opatření navržená revizní komisí a rozhoduje o nich,
g) volí kandidáty včetně jejich pořadí na kandidátní listině do voleb do krajských zastupitelstev,
h) schvaluje nominace členů rady kraje,
i) projednává a schvaluje vlastní rozpočet, podle kterého hospodaří s majetkem svěřeným do jejího užívání, schvaluje rozpočtové změny,
j) projednává a v závažných případech schvaluje úpravy komunálních kandidátních listin,
k) schvaluje program pro volby do krajského zastupitelstva,
l) může k jakékoliv politické otázce na dané úrovni vyjádřit doporučení,
m) volí a odvolává zástupce KO v RR,
n) rozhoduje o aplikaci spolupředsednictví,
o) schvaluje obsah a uzavření předvolebních i povolebních koaličních smluv na příslušné úrovni, pokud krajská konference touto kompetencí nepověří RKO.
Výkonným orgánem KO je Rada KO, používá se zkratka RKO a
a) je tvořena předsedou (spolupředsedy) KO a místopředsedy KO a zvolenými členy,
b) metodicky řídí a sjednocuje činnost ZO,
c) navrhuje rozpočet KO a rozpočtové změny,
d) navrhuje plán činnosti KO.
Předseda (spolupředsedové) KO
a) reprezentuje KO,
b) svolává schůze KO a RKO a předsedá jim,
c) předkládá krajské konferenci výroční zprávu,
d) zasílá schválenou zprávu o hospodaření HK a příslušným ZO.
Pokladník
a) zodpovídá za svěřený majetek a řádné vedení jeho evidence,
b) podává krajské konferenci nejméně 1x za roku zprávu o hospodaření.
Krajská konference se koná nejméně jedenkrát za šest měsíců, RKO a revizní komise se schází nejméně jedenkrát za dva měsíce.

ČLÁNEK 16
Sjezd

Je nejvyšším orgánem SZ.
Sjezd svolává Předsednictvo SZ nejméně jednou za rok.
Mimořádný sjezd je Předsednictvo SZ povinno svolat, klesne-li počet členů Předsednictva SZ či ÚRK o více než 2/5, požádají-li o to alespoň 2/5 členů SZ, plenární orgány alespoň 2/5 ZO či 2/5 KO nebo RR 2/3 všech svých členů.
Nesvolá-li Předsednictvo řádný či mimořádný sjezd ve stanoveném termínu nebo stane-li se Předsednictvo SZ nefunkční z důvodu poklesu počtu členů pod hranici usnášeníschopnosti, svolá sjezd osoba pověřená RR.
Sjezd je tvořen:
a) delegáty s hlasem rozhodujícím, tedy:
i) delegáty zvolenými ZO podle stanoveného klíče,
ii) členy předsednictva SZ,
iii) poslanci a senátory Parlamentu ĆR a poslanci EP zvolenými za SZ, jsou-li členy SZ;
b) účastníky s hlasem poradním, pokud nejsou účastníky s hlasem rozhodujícím, tedy:
i) členy RR,
ii) členy ÚRK,
iii) vedoucími odborných sekcí,
iv) hlavním manažerem SZ,
v) zasloužilými a čestnými členy SZ;
c) hosty pozvanými PSZ.
Volba delegátů na sjezd základními organizacemi se uskuteční podle klíče stanoveného PSZ. Způsob stanovení klíče sjezdu a další podrobnosti volby delegátů sjezdu stanoví Jednací řád SZ.
Sjezd svolává Předsednictvo SZ, které tak musí učinit do 15 dnů od okamžiku rozhodnutí o svolání sjezdu. Lhůta pro konání sjezdu je 8 - 12 týdnů ode dne svolání sjezdu.
Delegáti sjezdu musí být svoláni písemně s uvedením návrhu programu jednání minimálně 15 dnů před jeho konáním.
Materiály, které se mají na sjezdu projednávat nebo schvalovat, předkládá předsednictvo, které je prostřednictvím hlavní kanceláře zašle alespoň 30 dní před konáním sjezdu všem krajským a základním organizacím s výjimkou odůvodněně neodkladných materiálů, jejichž projednávání však sjezd může odmítnout. Předsednictvo předloží sjezdu materiály, jejichž předložení sjezdu podpoří alespoň jedna ZO.
Jména delegátů a náhradníků musí být hlavní kanceláři strany nahlášena předsedy (spolupředsedy) krajských organizací nejpozději 21 dnů před termínem konání sjezdu.
Sjezd řídí jím zvolené pracovní předsednictvo.
Sjezd má zejména v pravomoci:
a) schvalovat stanovy SZ, a to 2/3 většinou hlasů,
b) schvalovat program,
c) schvalovat ostatní vnitřní předpisy strany,
d) určovat základní politickou koncepci strany pro nastávající období,
e) schvalovat zprávy o činnosti předsednictva SZ, republikové rady, parlamentních klubů a ústřední revizní komise,
f) volit a odvolávat předsedu, místopředsedy strany a další členy předsednictva SZ,
g) určovat počet členů ÚRK, volit předsedu a další členy ústřední revizní komise strany,
h) zrušeno Sjezdem Strany zelených v Hradci Králové 2017,
i) rozhodovat o sloučení strany s jinými politickými stranami či hnutími,
j) rozhodovat o zrušení strany.
Výkonem svých pravomocí s výjimkou pravomocí pod písmenem a), e), f), g), h), i), j) může sjezd pověřit RR.

ČLÁNEK 17
Republiková rada

Používá se zkratka „RR“.
Republiková rada SZ je tvořena
a) členy Předsednictva SZ,
b) předsedy (spolupředsedou) KO,
c) zástupci KO volenými KK v počtu jeden zástupce na každých započatých 100 členů KO vždy k 31. 12. předchozího roku, resp. 30. 6. běžného roku, evidovaných v HK,
d) poslanci a senátory Parlamentu ČR, zvolenými za SZ, kteří jsou členy SZ,
e) poslanci Evropského parlamentu zvolenými za SZ, kteří jsou členy SZ. V případě snížení počtu zástupců konkrétní KO v RR z důvodu poklesu členské základny, je KO povinna bezodkladně odvolat příslušný počet svých zástupců.
RR je nejvyšším výkonným orgánem SZ v období mezi sjezdy a a) odpovídá sjezdu za plnění sjezdem schválených usnesení, cílů a hlavních úkolů SZ a politického programu SZ,
b) pověřuje předsednictvo realizací usnesení RR,
c) schvaluje s pověřením sjezdu vnitřní předpisy strany:
jednací řád,
hospodářský řád,
rozhodčí a smírčí řád,
revizní řád,
etický kodex zastupitele či člena parlamentu,
organizační řád,
řád vnitrostranického referenda;
d) dále schvaluje:
i. rozpočet strany pro následující rok,
ii. celostátní volební programy,
iii. schvaluje obsah a uzavření předvolebních i povolebních koaličních smluv na republikové úrovni,
iv. společnou strategii voleb do zastupitelstev krajů,
v. v závažných a odůvodněných případech úpravy kandidátek do krajských a komunálních voleb,
vi. strategii voleb a kandidáty do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR,
vii. strategii voleb a kandidáty do Senátu Parlamentu ČR,
viii. strategii voleb a kandidáty do zastupitelských orgánů ČR v Evropské unii,
ix. rozpočtové změny,
x. plán činnosti strany na kalendářní rok,
xi. nominace členů vlády,
xii. kandidáta SZ na post prezidenta České republiky;
e) může k jakékoliv politické otázce na republikové úrovni vyjádřit doporučení,
f) vyjadřuje se k nominacím předsedy a místopředsedů Poslanecké sněmovny a Senátu,
g) podává na návrh ÚRK závazný výklad stanov,
h) volí členy Finanční kontrolní komise.
RR může výkonem svých pravomocí pověřit předsednictvo, s výjimkou schvalování vnitřních předpisů strany, schvalování strategie voleb a kandidátů a pravomocí pod písmenem d) bod i), v), ix)
RR se schází nejméně jedenkrát za šest měsíců.
Pokud PSZ nesvolá nebo není schopno svolat RR dle těchto Stanov, učiní tak nejstarší člen RR.

ČLÁNEK 18
Předsednictvo

Používá se zkratka „PSZ“.
PSZ
a) je výkonným orgánem SZ v tom období mezi sjezdy, kdy nezasedá RR,
b) je voleno sjezdem,
c) má sedm členů, tvoří je předseda, tři místopředsedové a tři další členové, jejichž oblast působnosti PSZ stanoví do dvou měsíců od zvolení,
d) funkci prvního místopředsedy zastává vždy osoba opačného pohlaví než předseda,
e) je odpovědné RR a sjezdu SZ,
f) schvaluje rozsah pověření hlavního manažera,
g) schází se nejméně jedenkrát za tři týdny,
h) řeší veškeré další záležitosti, které nejsou v pravomoci jiného orgánu SZ,
i) svolává je předseda strany,
j) plní úkoly uložené Republikovou radou a řídí se jejími usneseními,
k) volí delegáty mezinárodních rad a kongresů Evropské strany zelených a kongresů Světových zelených.
Pravomocí a povinností předsednictva SZ je zejména:
a) zajišťovat vedení a chod strany v organizačních záležitostech a přijímat neodkladná rozhodnutí,
b) svolávat jednání sjezdu a svolávat jednání RR,
c) připravovat program a materiály pro jednání sjezdu a republikové rady,
d) navrhovat a realizovat plán činnosti strany,
e) zaujímat stanoviska k aktuální politické situaci,
f) průběžná kontrola dodržování rozpočtu strany a navrhovat rozpočtové změny,
g) v případě nefunkčnosti některých funkcionářů na nižších organizačních stupních řešit situaci,
případně dát návrh na jejich zbavení funkce,
h) zajišťovat informační servis všem nižším organizačním jednotkám,
i) vydávat souhlas ke kandidatuře člena SZ za jiný politický subjekt, a to i v případě jeho kandidatury jako nezávislého kandidáta.
Předsednictvo může některé své kompetence přenést na vedení strany, tvořené předsedou a místopředsedy či pověřit jimi některého z členů předsednictva.
Předsednictvo může vytvářet poradní útvary, vedené jednotlivými členy předsednictva a těsně spolupracující s příslušnými odbornými sekcemi.

ČLÁNEK 19
Předseda strany a místopředsedové

Předseda strany
a) zastupuje stranu navenek,
b) rozhoduje v neodkladných záležitostech a provádí neodkladné úkony, pokud k tomu není zapotřebí souhlas jiného orgánu,
c) svolává předsednictvo SZ a předsedá mu,
d) předkládá sjezdu a RR zprávu předsedy strany,
e) je oprávněn účastnit se jednání všech orgánů strany, pokud není členem příslušného orgánu, vystupuje s hlasem poradním.
Místopředsedové strany zastupují předsedu SZ v pořadí určeném sjezdem, v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy nemůže vykonávat svoji funkci zejména ze zdravotních, pracovních či jiných závažných důvodů.

ČLÁNEK 20
Hlavní manažer

Hlavní manažer
a) je jmenován a odvoláván předsednictvem SZ,
b) při své činnosti je povinen řídit se pokyny předsednictva SZ,
c) odpovídá za nakládání s majetkem SZ a může průběžně kontrolovat hospodaření ZO, MO a KO a předávat podněty Finanční kontrolní komisi,
d) řídí činnost hlavní kanceláře a je za ni zodpovědný,
e) po schválení předsednictvem uzavírá a po vyjádření předsednictva ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci HK,
f) na návrh rady KO uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci působícími v krajských kancelářích,
g) jedná jménem SZ v majetkových, hospodářských, pracovních a právních vztazích v rozsahu pověření předsednictvem,
h) účastní se jednání RR, předsednictva a ÚRK,
i) má právo účastnit se všech jednání orgánů strany s hlasem poradním,
j) je zaměstnancem strany,
k) musí mít uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti,
Funkce hlavního manažera je neslučitelná s funkcí poslance a senátora PČR, poslance EP, člena vlády či uvolněnou funkcí v územní samosprávě.

ČLÁNEK 21
Jednání jménem Strany zelených

Právní osobnost, tedy i způsobilost k právním jednáním, má SZ jako celek. Organizační jednotky, orgány, jednotliví členové SZ, nebo zaměstnanci SZ mohou za SZ jednat (činit právní úkony) pouze na základě plné moci udělené osobami oprávněnými jednat jménem strany nebo v takovém rozsahu, jak je jim svěřeno vnitřními předpisy strany.
Statutárními orgány strany jsou předseda a místopředsedové SZ. V neběžných záležitostech je potřeba podpisu dvou statutárních zástupců. Neběžnou záležitostí je zejména uzavírání politických dohod a zavazování se nad částku vyšší než 50.000,- Kč.
Podepisování za SZ se děje tak, že k napsanému nebo vytištěnému názvu strany připojí předseda, případně místopředseda svůj podpis.
V případě poklesu počtu statutárních zástupců SZ na 2 či méně, zvolí RR ze stávajících členů PSZ místopředsedy tak, aby byl počet statutárních zástupců nejméně 3.

ČLÁNEK 22
Revizní orgány

Používá se zkratka „RO“.
Revizními orgány jsou:
a) revizor ZO (revizor MO),
b) nejméně tříčlenná krajská revizní komise,
c) nejméně sedmičlenná ústřední revizní komise,
d) nejméně tříčlenná finanční kontrolní komise.
Jsou voleny plenárními orgány dané územní úrovně a na jejich úrovni také působí.
Revizní orgány zejména
a) kontrolují hospodářskou a správní činnost SZ na příslušné úrovni, zejména hospodárné a účelné využívání finančních prostředků a majetku SZ,
b) kontrolují dodržování stanov a vnitřních předpisů SZ, plnění usnesení stranických orgánů, činnost a hospodaření stranických orgánů,
c) provádějí kontroly na vyžádání, průběžné kontroly a namátkové kontroly podle vlastního uvážení,
d) navrhují dotčeným orgánům opatření k nápravě zjištěných nedostatků,
e) v případě závažného porušení stanov nebo jiného stranického předpisu stranickým orgánem ruší ústřední nebo krajské revizní komise rozhodnutí tohoto orgánu a výsledek jeho voleb, aniž je nahrazují vlastním rozhodnutím; to neplatí v případě, ruší-li krajská revizní komise rozhodnutí revizora ZO; rozhodnutí orgánů ZO a výsledek jejích voleb ruší krajská revizní komise, rozhodnutí orgánů KO a výsledky jejích volby ruší ÚRK, ÚRK ruší rozhodnutí PSZ a RR a výsledky jejich voleb,
f) zřizují a garantují činnost RSO.
Podání, stížnosti a kontrolní zjištění zpravidla řeší nejprve revizní komise na stupni, kde problém vznikl. Pokud se zde nepodaří záležitost vyřídit, předá j revizní komise spolu s podklady, vlastními zjištěními a doporučeními revizní komisi vyššího stupně. V případě sporu, který revizní orgán se bude podnětem zabývat, rozhoduje ÚRK.
Členové revizních komisí mají právo účasti na zasedání orgánů na stejné a nižší úrovni s hlasem poradním a s právem podávat návrhy, o kterých musí být hlasováno.
Revizní orgány jsou ve své činnosti nezávislé. Jsou povinny průběžně informovat o své činnosti plenární orgány, kterými byly zvoleny. Návrhy revizních orgánů jsou dotčené orgány povinny se odpovědně zabývat a o výsledku revizní orgány informovat.
Všichni členové a všechny orgány SZ jsou povinni poskytovat revizním orgánům součinnost, zejména tak, že se na požádání zúčastní jednání revizních a rozhodčích a smírčích orgánů a předkládají jim dokumenty a další podklady související s činností SZ, jsou-li k tomu vyzváni.
Každý revizní orgán předkládá nejméně 1x za rok zprávu příslušnému plenárnímu a výkonnému orgánu dané úrovně a ÚRK.
Revizní orgány se řídí revizním řádem SZ, který předkládá ÚRK a schvaluje jej RR.
Ústřední revizní komise je nejvyšším revizním orgánem SZ a zejména
a) navrhuje RR závazný výklad stanov a vykládá další vnitrostranické předpisy a sjednocuje činnost revizních orgánů na nižších úrovních,
b) schází se nejméně jedenkrát za dva měsíce,
c) má právo se vyjadřovat k návrhům všech vnitrostranických předpisů s celostranickou působností před tím, než je RR projedná a případně schválí, a to ve lhůtě nejméně 30 dnů před navrženým projednáváním,
d) ruší taková ustanovení vnitrostranických předpisů, která jsou v rozporu s předpisem vyšší právní síly, aniž je nahrazují novými ustanoveními.
Finanční kontrolní komise
a) kontroluje hospodářskou činnost SZ a stranických orgánů, zejména hospodárné a účelné využívání finančních prostředků a majetku SZ, kontroluje dodržování vnitřních předpisů SZ, které se k této činnosti vztahují,
b) může vyzvat k provedení auditu a využít pro kontrolu hospodaření a správní činnosti SZ služby minimálně jednoho autorizovaného a nezávislého auditora,
c) má právo se vyjadřovat k návrhům všech vnitrostranických předpisů s celostranickou působností před tím, než je RR projedná a případně schválí, a to ve lhůtě nejméně 30 dnů před navrženým projednáváním.
Revizor ZO nemůže být členem RZO ani pokladníkem ZO. Revizor MO nemůže být členem RMO ani pokladníkem MO. Člen KRK nemůže být členem RKO, pokladníkem KO, revizorem ZO ani revizorem MO. Člen ÚRK nemůže být členem RR, hlavním manažerem SZ ani členem KRK. Člen FKK nemůže být členem RR, hlavním manažerem SZ, členem KRK ani členem ÚRK. Z výkonu revizní činnosti je v jednotlivém případě vyloučen člen revizního orgánu, který se podílel na činnosti, která je předmětem revize.

ČLÁNEK 23
Rozhodčí a smírčí orgány

Používá se zkratka “RSO“.
Rozhodčí a smírčí orgány, zřizované na krajské a republikové úrovni, rozhodují spory vzniklé mezi členy SZ, orgány a organizačními jednotkami strany, rozhodují o odvolání proti rozhodnutí o uložení pořádkového opatření a dále rozhodují v případech, které vnitřní předpisy SZ výslovně upravují.
Rozhodnutí RSO je konečné.
RSO se zřizují ke konkrétním sporům do jednoho měsíce po obdržení žádosti od jedné ze zúčastněných stran a jejich činnost garantuje revizní orgán daného stupně. Rozhodnutí v daném případě je přijato do tří měsíců od zřízení RSO.
RSO se zřizuje tak, že revizní orgán pověří jednoho svého člena předsednictvím RSO a k němu každá strana sporu jmenuje po dvou členech kolegia rozhodců. V řízení o odvolání proti uložení pořádkového opatření, v němž revizní orgán podal návrh na toto uložení, pověří revizní orgán předsedou RSO osobu, která není jeho členem.
Rozhodcem může být toliko člen SZ.
Při výběru rozhodce se přihlíží zejména k předpokladům pro jeho nezávislé a nestranné rozhodování.
Všichni členové a všechny orgány SZ jsou povinny poskytovat rozhodčím a smírčím orgánům součinnost, zejména tak, že se na požádání zúčastní jednání rozhodčích a smírčích orgánů a předkládají jim dokumenty a další podklady související s činností SZ, jsou-li k tomu vyzváni.
RSO se řídí Rozhodčím a smírčím řádem SZ, který předkládá ÚRK a schvaluje RR.
Ombudsman
a) je jedna osoba,
b) může si přizvat spolupracovníky podle vlastního uvážení,
c) je volen a odvoláván sjezdem,
d) jeho mandát je tříletý,
e) má poradní hlas,
f) všechny orgány a členové jsou povinni mu poskytovat součinnost,
g) má povinnost se zabývat všemi podněty, které obdrží, informovat o stavu jejich vyřizování a podat o něm závěrečnou zprávu,
h) v souvislosti s projednávaným podnětem má právo se účastnit jednání jakéhokoliv orgánu s hlasem poradním,
i) navrhuje změny vnitrostranických předpisů na základě přijatých podnětů i z vlastní iniciativy,
j) přispívá k řešení sporů uvnitř strany smírem a dohodou,
k) přispívá ke kultivaci vnitrostranického právního a etického prostředí,
l) usiluje o zvyšování kvality vnitrostranické demokracie.

ČLÁNEK 24
Odborné sekce

Používá se zkratka OS.
Zřizuje je PSZ a jsou poradní a iniciativní složkou, ve které jsou zastoupeni odborníci z příslušné oblasti, členové i nečlenové SZ.
Odborné sekce
a) připravují podklady pro stanoviska a programové dokumenty SZ, vymezují a diskutují konkrétní i obecná odborná témata,
b) projednávají plnění volebního programu v dané oblasti,
c) zpracovávají expertní stanoviska nebo předkládají náměty, ke kterým by SZ měla zaujmout stanovisko,
d) připravují rešerše a podklady podle zadání předsednictva SZ,
e) sledují legislativní změny a komunikují s parlamentními stranami, připomínkují právní předpisy,
f) vyhledávají a vyzývají k diskusi odborníky v dané oblasti; pořádají odborné semináře nebo jinak prezentují politiku SZ v dané oblasti směrem ke členům SZ i veřejnosti, a to ve spolupráci s předsednictvem a v souladu s programovými cíli, programem a vnitřními předpisy strany,
g) vyjadřují se k dalším otázkám, které jim předloží příslušný orgán strany.
V čele OS stojí vedoucí OS, kterého na návrh OS jmenuje předsednictvo.
Stanoviska OS jsou zařazovaná do programu jednání příslušného orgánu SZ a jsou projednávána za účasti zástupce příslušné OS.
OS pracují dle řádu OS schváleného RR.

ČLÁNEK 25
Zásady hospodaření

Hospodaření SZ se řídí příslušnými ustanoveními platného zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.
SZ odpovídá za své závazky celým svým majetkem.
S majetkem SZ hospodaří PSZ na základě schváleného ročního rozpočtu.
PSZ může usnesením zmocnit hlavního manažera strany k hospodaření s majetkem strany ve vymezeném rámci. Toto usnesení může zrušit či změnit Republiková rada.
V rozsahu stanoveném rozpočtem SZ, vnitřními předpisy a na základě svého schváleného rozpočtu hospodaří se svěřeným majetkem SZ také základní, (městské) a krajské organizace.
Majetek SZ je ve vlastnictví SZ jako celku a jednotlivým orgánům SZ je svěřován do užívání. Tyto s ním musí nakládat hospodárně, užívat jej pouze ke stanoveným účelům a starat se o jeho řádnou ochranu, údržbu, obnovu a rozšiřování. Není-li svěřený majetek využíván nebo chráněn s péčí řádného hospodáře, je předsednictvo SZ povinno učinit bez zbytečného odkladu opatření k nápravě, případně i svěřený majetek odebrat a svěřit jej jinému orgánu SZ k užívání.
Podrobná pravidla pro řádné hospodaření s majetkem SZ upravuje Hospodářský řád SZ. Hospodářský řád stanoví výši členských příspěvků a lhůtu pro jejich uhrazení, pevná pravidla pro příjmy jednotlivých organizačních jednotek a pro rozdělování členských příspěvků, příjmů ze státního příspěvku a náhrad za volební výsledek na jednotlivé organizační jednotky. Z vybraných členských příspěvků se ZO vrací zpět minimálně 50 % vybrané částky.
Dar je možné darovat pouze SZ jako celku. Přijetí daru v hodnotě vyšší než 50.000 Kč schvaluje vždy Předsednictvo SZ.

ČLÁNEK 26
Vnitrostranické referendum

O konkrétních politických otázkách lze vyhlásit vnitrostranické referendum (dále jen „referendum“). Hlasovací právo v něm mají všichni členové Strany zelených.
Referendum musí být provedeno, pokud návrh na jeho vyhlášení podpoří:
a) alespoň 1/10 členů Strany zelených nebo
b) alespoň 1/5 základních organizací nebo
c) alespoň 1/3 krajských organizací nebo
d) republiková rada většinou svých členů nebo
e) sjezd.
Referendum vyhlašuje PSZ na návrh orgánů uvedených v odst. 2 a v případě jeho nečinnosti osoba pověřená RR.
Součástí návrhu na vyhlášení je i vymezení předmětu referenda a přesná formulace pokládané otázky. Výsledek referenda je závazný pro všechny orgány a funkcionáře SZ, pokud bylo referendum jako závazné vyhlášeno a hlasování se zúčastnila většina členů SZ. Ve všech ostatních případech má výsledek referenda doporučující charakter.
Stejná nebo obdobná otázka může být předmětem referenda nejdříve po uplynutí dvou let. Toto neplatí, dojde-li k podstatné změně okolností, z nichž původní hlasování vycházelo. V případě nejasností o tom, zda došlo k podstatné změně okolností, rozhodne ÚRK.
Podrobnosti průběhu referenda stanoví Řád vnitrostranického referenda.

ČLÁNEK 27
Zánik strany

O zrušení strany rozhoduje sjezd dvoutřetinovou většinou přítomných delegátů. O majetku rozhodne sjezd. Zároveň sjezd zvolí likvidátora, který provede vypořádání závazků a pohledávek strany a podá návrh na výmaz strany ze seznamu stran a hnutí.

ČLÁNEK 28
Společná ustanovení

Funkční období všech volených členů orgánů strany vyjma ombudsmana je dvouleté. Mandát dotčeného člena orgánu SZ však neskončí dříve než v den, kdy se koná nejbližší schůze orgánu, který tohoto člena zvolil.
Všechny orgány SZ, jejich členové a členové SZ jsou při výkonu pravomocí orgánů SZ povinni spolupracovat s ostatními orgány SZ, jejich členy a členy SZ, zejména si navzájem poskytovat požadované informace, písemné materiály, a vyvíjet potřebnou součinnost.
Zaměstnanci SZ nemohou být voleni či jmenováni do žádného orgánu SZ. Volení funkcionáři SZ mohou za svou činnost pobírat odměnu. Pravidla stanovení a vyplácení odměny upravuje Hospodářský řád SZ.
Členství v orgánu zaniká nabytím členství v jiném orgánu, jež je s dříve nabytým neslučitelné.
Všude, kde se ve stanovách mluví o členovi, kandidátovi, předsedovi, spolupředsedovi, místopředsedovi, zastupiteli, poslanci, senátorovi a delegátovi, úprava platí také pro členku, kandidátku, předsedkyni, spolupředsedkyni, místopředsedkyni, zastupitelku, poslankyni, senátorku a delegátku.
Ve volených orgánech musí být v každé završené trojici nejméně jedna osoba opačného pohlaví. Toto pravidlo se vztahuje také na volby delegátů na KK a Sjezd. Pro volby do orgánů na místní (městské) úrovni si mohou příslušné stranické orgány stanovit, že se toto pravidlo neuplatní. Toto ustanovení blíže upravuje Volební řád SZ.
Kolektivní orgány strany se řídí svými jednacími řády a mohou se usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů; pro výpočet usnášeníschopnosti je rozhodující počet členů stanovený vnitřním předpisem nebo rozhodnutím příslušného orgánu. Výjimku tvoří schůze ZO a některé schůze městské a krajské konference, které jsou usnášeníschopné půl hodiny po zahájení i za nepřítomnosti nadpoloviční většiny členů, a to za podmínek stanovených Jednacím řádem SZ. V takovém případě však lze hlasovat pouze o bodech v rozesílaném programu výslovně uvedených. K přijetí usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných, není-li ve stanovách či vnitřních předpisech stanoveno jinak.
Jednání kolektivních orgánů všech stupňů svolává a řídí spolupředseda, předseda, resp. vedoucí příslušného orgánu, není-li uvedeno jinak.
Požádají-li o to nejméně 2/5 členů jakéhokoliv orgánu SZ, musí být tento svolán ve lhůtě do 30 dnů, nestanoví-li vnitřní předpisy jinak. Program jednání jakéhokoliv orgánu SZ musí být rozeslán jeho členům vždy nejméně týden přede dnem konání jednání, nerozhodne-li příslušný orgán jinak.
V době nepřítomnosti spolupředsedy resp. předsedy příslušného orgánu nebo v době, kdy nemůže vykonávat svoji funkci zejména ze zdravotních, pracovních či jiných závažných důvodů jej zastupují druhý ze spolupředsedů nebo místopředsedové, a to v pořadí určeném orgánem, který je zvolil.
Při volbě členů PSZ a ÚRK volí Sjezd SZ náhradníky v počtu, který si stanoví. Ostatní plenární orgány při volbě do funkcí výkonných a revizních orgánů rozhodnou, zda a v jakém počtu zvolí náhradníky. V případě rezignace předsedy či místopředsedy SZ se náhradníci stávají řadovými členy PSZ. V případě poklesu počtu statutárních zástupců pod 3, zvolí RR místopředsedy SZ tak, aby počet statutárních zástupců byl minimálně 3.
Jednání každého orgánu se vždy účastní alespoň jeden člen revizního orgánu na příslušné úrovni nebo úrovni vyšší.
Je-li některý orgán SZ nečinný, přebírá jeho funkce nejbližší nadřízený orgán.
Organizační jednotka zaniká rozhodnutím 3/5 jejich členů, při zániku organizační jednotky práva a závazky přechází na nejbližší vyšší organizační jednotku.
Veškeré změny údajů evidovaných hlavní kanceláří jsou orgány povinny zaslat do 15 dnů od doby, kdy se o změně dozvěděly, hlavní kanceláři. Závazný seznam údajů evidovaných hlavní kanceláří vydává předsednictvo.
Každá osoba oprávněná nakládat s majetkem SZ musí se SZ uzavřít dohodu o hmotné zodpovědnosti. Dohody o hmotné zodpovědnosti se archivují v HK.
Vnitřní předpisy strany jsou:
a) stanovy,
b) hospodářský řád,
c) jednací řád,
d) volební řád,
e) etický kodex zastupitele či člena parlamentu,
f) rozhodčí a smírčí řád,
g) revizní řád,
h) řád vnitrostranického referenda, jakož i další vnitřní předpisy.
Na kandidátní listině je v první dvojici a v každé následující trojici jeden kandidát opačného pohlaví, aby bylo dosaženo toho, že na kandidátních listinách bude zastoupeno opačné pohlaví alespoň 1/3. V případě koaličních kandidátek se kvóta vztahuje pouze na kandidáty SZ.
Předsednictvo SZ, ÚRK a FKK jsou voleni poměrným volebním systémem jednoho přenosného hlasu, s výjimkou předsedy SZ a prvního místopředsedy SZ a předsedy ÚRK, kteří jsou voleni většinovou volbou. Ostatní orgány stanoví, zda budou volit poměrným volebním systémem jednoho přenosného hlasu nebo většinovým způsobem, pokud není uvedeno jinak. Podrobnosti upraví volební řád a příslušný řád primárních voleb.
Plenární orgány na místní (městské) a krajské úrovni mohou rozhodnout o aplikaci spolupředsednictví v jejich výkonných orgánech. V případě aplikace spolupředsednictví stojí v čele výkonného orgánu vždy dvě osoby jiného pohlaví. Na krajské úrovni tím není dotčen čl. 17 odst. 2, písm. b).
Není-li ve stanovách, v jednacím řádu či jiném řádu uvedeno jinak, je jednání všech orgánů veřejné a orgány jsou též povinny zveřejňovat všechny dokumenty, včetně podkladů k jednání.
Tato společná ustanovení platí, není-li uvedeno jinak.

ČLÁNEK 29
Seznam použitých zkratek

EP Evropský parlament
FKK finanční kontrolní komise
HK hlavní kancelář
HŘ hospodářský řád
KK krajská konference
KO krajská organizace
MK městská konference
MO městská organizace
OŘ organizační řád
OS odborná sekce
PČR Parlament České republiky
PSZ předsednictvo Strany zelených
RKO rada krajské organizace
RMO rada městské organizace
RR republiková rada
RSO rozhodčí a smírčí orgán
RZO rada základní organizace SZ Strana zelených
ÚRK ústřední revizní komise ZO základní organizace

ČLÁNEK 30
Přechodná a zmocňovací ustanovení

Po nabytí účinnosti změny stanov přijatých v Hradci Králové dne 21. a 22. ledna 2017 se osoby s přerušeným členstvím stávají příznivci SZ.
PSZ se zmocňuje vydat k provedení těchto stanov a v jejich rámci vnitřní předpisy, jejichž schválení nepřísluší jiným orgánům.
Zrušen Sjezdem Strany zelených v Hradci Králové 2017.
Pokud se na jednání RR dostaví z příslušné KO vyšší počet zástupců, než pro danou KO připouští tyto stanovy, rozhodne mezi těmito zástupci mandátová komise RR losem.
Zrušen Sjezdem Strany zelených v Hradci Králové 2017.
Zrušen Sjezdem Strany zelených v Hradci Králové 2017.
Zrušen Sjezdem Strany zelených v Hradci Králové 2017.
Zrušen Sjezdem Strany zelených v Hradci Králové 2017.

ČLÁNEK 31
Platnost a účinnost

Tyto stanovy a jejich změny nabývají platnosti dnem skončení sjezdu, který tyto stanovy či změny schválil.
Tyto stanovy a jejich změny nabývají účinnosti dnem registrace Ministerstvem vnitra ČR.
Tyto stanovy byly přijaty sjezdem SZ konaným v Táboře dne 27. září 2003. Stanovy SZ jsou ve znění změn, které přijaly sjezdy Strany zelených v Praze Vršovicích dne 11. prosince 2004, v Pardubicích dne 25. září 2005, v Brně dne 6. prosince 2009, v Pardubicích dne 11. prosince 2011, v Brně dne 26. ledna 2015, v České Třebové dne 28. listopadu 2015, v Praze dne 24. ledna 2016 a v Hradci Králové dne 21. a 22. ledna 2017.